"Struktura těchto výjimečných prstenců poskytuje nezapomenutelný pohled," řekl Essam Marouf, člen odborného týmu, jež v Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyhodnocuje signály přicházející ze sondy.

Cassini současně poskytla nové poznatky o rozdílech ve složení, struktuře a tloušťce všech sedmi prstenců Saturnu. Prstenec A je velmi plochý, prstenec B je tvořen materiály značně rozdílných druhů a prstenec C je vlnitý. Zatímco prstenec B a vnitřní část prstence A tvoří téměř výhradně částice o průměru přes pět centimetrů, v prstenci C a ve vnější části prstence A se takové částice vůbec nevyskytují. Původ Saturnových prstenců zůstává záhadou. Jejich průměr je tak veliký, že by se nevešly do prostoru mezi Zemí a Měsícem.

Projekt Cassini-Huygens, na němž se podílí NASA, evropská společnost ESA a italská kosmická agentura ISA, byl zahájen v roce 1997. Výzkumná mise s náklady 3,3 miliardy dolarů (asi 80 miliard Kč) je zaměřena na Saturnovy měsíce. Loni 1. června sonda s modulem po sedmiletém letu zaparkovala na oběžné dráze kolem Saturnu.

Letos v lednu mateřská sonda Cassini vypustila modul Huygens, který proletěl mezi prstenci planety a měkce dosednul na povrch jejího největšího měsíce Titanu. Snímky, jež vyslala z jeho mlhami zahaleného povrchu včetně poznatků o jeho atmosféře potvrdily domněnku astronomů, že podmínky na Titanu jsou srovnatelné s podmínkami na mladé Zemi v době, kdy vznikal život.