"Toto je historický krok na cestě Voyageru," prohlásil fyzik Kalifornského technologického ústavu Edward Stone, hlavní vědec mise od léta 1977, kdy byl Voyager-1 spolu se sesterskou sondou Voyager-2 vypuštěn do vesmíru. "Máme před sebou naprosto novou oblast vesmíru k prozkoumání a to je příležitost, jaká se naskytne jednou za život."

Podle Stonea, kterého dnes cituje list The Washington Post, vědci pracující na projektu analyzovali data z malé počítačové paměti sondy. Voyager-1 je nyní vzdálen asi 14 miliard kilometrů od Slunce. Už brzy - ačkoli vědci nemohou přesně odhadnout kdy - by sonda mohla proniknout do hlubokého vesmíru.

Sonda nese vzkaz vyrytý do zlata

Voyager-1 s sebou nese do vesmíru destičku ze zlata s vyrytými piktografickými údaji o tom, na které planetě, které hvězdy a v jakých formách žije lidstvo na Zemi, stejně jako audionahrávku obsahující pozdravy ze Země v různých jazycích spolu s ukázkami hudby od Mozarta až po Blind Willieho Johnsona.

Její dvojče, sonda Voyager-2, které bylo vypuštěno po odlišné dráze několik týdnů před ní, je v současnosti asi 10,4 miliardy kilometrů od Země. Pokud nedojde k nějaké poruše, vědecké týmy budou dostávat neocenitelné údaje až do roku 2020, kdy sondám dojdou baterie.

Vědci se ale obávají, aby projekt stojící ročně 4,2 milionu dolarů nakonec neodsoudil k zániku samotný americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten by mohl projekt Voyager škrtnout, aby uvolnil z rozpočtu peníze na iniciativu prezidenta George Bushe vyslat znovu člověka na Měsíc a časem možná i na Mars.