Nejvyšší ocenění získal podnik zvaný U tlusté kachny v městečku Bray, hrabství Berkshire, a jeho jednačtyřicetiletý majitel a šéfkuchař Heston Blumenthal.

Prestižní titul mistra světa za plotnou mu přinesly na první pohled paradoxní, ne-li téměř zvrácené receptury, jimiž oblažuje své hosty. Kdo z nezasvěcených by totiž uvěřil, že se zákazníci mohou zálibně olizovat po zmrzlině s příchutí vajec na slanině nebo pěně ze zeleného čaje a limetek zmrazené v tekutém dusíku?

Jak Blumenthal říká, rád experimentuje se sladkými a pikantními příchutěmi, jejichž kombinace podle něj nemají hranice. "Lidé berou za hotovou věc, že zmrzlina musí být sladká, jenže ještě za královny Viktorie se běžně jako předkrm servírovala zmrzlina okurková. Oblíbená byla i zmrzlina z krabího masa a vlastním i recept z roku 1800 na zmrzlinu parmezánovou," vysvětlil.

Historie však není jediná věda, kterou do vaření zapojil. Spojil se s fyziky a chemiky, aby společně s nimi řešil takové problémy, jako je zachování zelené barvy hrášku při vaření či výroba dokonalých hranolků.  

Kuchyně, či laboratoř?

Blumenthalův výzkum šel do takové hloubky, že se jeho stylu práce začalo říkat molekulární gastronomie. "Nikoho dnes nepřekvapí, když jídlo před hosty zapálí a nechá je flambovat v plameni, tak proč by se nemohlo nechat zchladit v tekutém dusíku?" tázal se Blumenthal.

Jeho napůl laboratoř, napůl kuchyně, vybavená přístroji jako centrifugy či celé filtrační systémy, mu brzy přinesly renomé a úspěchy. V roce 1999 získal první hvězdičku v průvodci Michelin a o pouhé čtyři roky už měl maximum - hvězdičky tři. Toto označení někteří autoři přirovnávají ke kuchařskému Oscaru, jiní však takový názor odmítají. Držitelů hollywoodského Oscara je totiž nesrovnatelně víc.

Kaviár s čokoládou

Zdánlivě nemožné kombinace chutí si může vyzkoušet každý, kdo si s dostatečným předstihem zajistí místo u stolu a zaplatí 85 liber za osmichodové degustační menu. To obsahuje kromě již zmíněné zmrzliny a pěny i ovesnou kaši s hlemýždi, marinovaného lososa s lékořicovou nádivkou či kaviár s bílou čokoládou.

Znalci říkají, že pro konzervativního měšťana, vyžadujícího svá tradiční jídla, posezení U Tlusté kachny zase nic tak světoborného není. Naopak labužníci a dokonce i špičkoví kuchaři se k němu doslova hrnou. Ostatně proč nezkusit jeho prsa z holoubátka plněná pistáciemi, kakaem a kořením či pyré z manga a jedle douglasky?