"Doufáme, že v příštích letech naše výsledky budou moci být aplikovány u lidí, aby i jim přinesly toto zlepšení," uvedl šéf výzkumného týmu na Washingtonově univerzitě v Seattlu Peter Rabinovich v časopise Science.

Jak vysvětlila Judith Campisiová z kalifornského Buckova institutu, vědci chtěli prověřit teorii, že enzym kataláza, jejž produkuje buněčná cytoplazma, dokáže zastavit koloběh "úpadku" mitochondrií - jakýchsi buněčných elektráren. Tento enzym rozkládá volné radikály, zejména peroxid vodíku, na neškodnou vodu a molekuly kyslíku.

Myším byl aplikován gen, po němž katalázu začaly vyrábět také mitochondrie, takže jeho množství v organismu se výrazně zvýšilo.

Spolehlivé údaje o účincích zatím nabízených antioxidačních přípravků neexistují, je však známo, že blahodárné účinky má dieta bohatá na zeleninu. Podle Rabinoviche se nyní objevila možnost cesty k vývoji takových přípravků na bázi enzymů.

"Je ale třeba si pamatovat, že myš je sice složitější organismus než octomilka, ale jednodušší než člověk," upozornila Campisiová. "Prodloužení života takovouto cestou může přinést i dosud neznámé vedlejší účinky," připomenul Howard Jacobs z univerzity ve finském Tampere.