Myšlenka postavit dalekohled vysoko nad vzdušným oceánem atmosféry vznikla zároveň s počátky kosmonautiky. Přesto trvalo několik desetiletí, než se zajímavý nápad realizoval. Hubblův dalekohled byl do kosmu vynesen raketoplánem Discovery dvacátého pátého dubna roku 1990. Přestože byla první verze dalekohledu nedokonalá vinou chybně vyrobené optiky, otevřelo se astronomům mnoho možností, protože dalekohled sliboval úžasné rozlišení a citlivost.

Přesto se dá o skutečném uvedení do provozu hovořit až po první tzv. servisní misi, kdy byly doinstalovány korekční prvky pro vadnou optiku a dalekohled tak začal pracovat na plný výkon. Servisní mise se dělaly i nadále a tak byl dalekohled během své existence několikrát opraven a hlavně vylepšen o nové přístroje, které se zatím na Zemi vyrobily.

Právě další servisní mise dalekohledu je nyní velmi diskutovanou otázkou v NASA, ale i na veřejnosti. Po tragédii raketoplánu Columbia totiž prohlásila NASA, že další servisní mise k HST (Hubble Space Telescope) neproběhnou, vyjma té poslední, kdy bude dalekohled stažen zpět k Zemi.

Asi nejpalčivějším problémem dalekohledu jsou gyroskopy umožňující orientaci přístroje v prostoru. Ty jsou zároveň nejporuchovější, takže každá servisní mise vyměnila staré a už nefunkční (HST jich má víc do zálohy...) gyroskopy za nové a nainstalovala nové vědecké přístroje.

Nový šéf NASA však vyslal k fandům teleskopu jasný signál, že další servisní mise k HST není vyloučena a klidně k ní může dojít. Je to velmi rozumné rozhodnutí, protože zatímco ve vesmíru dosluhuje legenda, na Zemi se postupně připravuje její nástupce,Webbův dalekohled. Astronomové se velmi těšili na období, kdy budou oba přístroje pracovat paralelně. Z takových souběžných pozorování se dozvíme mnohem víc a také by to urychlilo oživení Webbova teleskopu. Snad tedy další servisní mise prodloužení životnosti HST umožní.

Po patnácti letech je HST stále jedním z nejdokonalejších produktů civilizace. Díky své jedinečnosti a technické dokonalosti umožňuje studovat  stadia ranného vesmíru, pomáhá řešit hádanky kolem jeho vzniku a trvání, dynamiky jeho vývoje, ale také nám poskytuje dech beroucí snímky různých zákoutí, počínaje Marsem a konče těmi nějvzdálenějšími galaxiemi na konci Vesmíru. Doufejme tedy, že HST svoji šanci dostane...