Nejpostiženější jsou časně kvetoucí druhy. Umělý sníh totiž taje pomaleji než přírodní, takže vřes a dřípatka na sjezdovkách vytlačují citlivější koniklec.

V největší srovnávací studii vegetace ve dvanácti alpských střediscích vědci zjistili, že množství rostlin tam pokleslo o devět procent a současně se snížil počet druhů o jedenáct procent. Výhled do budoucnosti je ještě chmurnější, protože tento negativní trend se výrazněji projevuje ve vyšších polohách. Přitom už v současnosti se ukazuje, že v důsledku teplejšího podnebí se umělé zasněžování stává běžným a lyžařská střediska se postupně posouvají výše.

Škodí i mechanické úpravy svahů

Podobně ohrožuje vysokohorskou vegetaci i mechanické upravování sjezdovek. Nejde jen o bezprostřední škody způsobené těžkou technikou, ale odstranění balvanů a dalších lyžařských překážek se promítne ve zvyšování zranitelnosti půdy vůči erozi. Ačkoliv se zvýší atraktivita hor pro lyžaře, naopak poklesne atraktivnost horských luk pro turisty v létě, nemluvě o ztrátách biologické hodnoty území. "Následky budou v příštích letech dramatické," varoval Rixen.

V současnosti potřebuje čtyřicet procent lyžařských areálů v Rakousku a v Itálii umělé zasněžování. Ve Švýcarsku je to sice méně, ale i tam se tato praxe rychle šíří. Během příštích 30 až 50 let se v důsledku globálního oteplování linie zimního sněhu v horách posune o 300 až 600 metrů výše, dodává studie.