Dnes žije se svou dvouapůlletou dcerou v chudé chatrči. "Nemám žádné vzdělání, tak je pro mě těžké najít práci. Sousedé mi dali rýži ke snídani, nevím ale, co budeme mít k obědu a k večeři."

V Bangladéši chudí lidé běžně nabízejí k prodeji své ledviny, toto je ale první zaznamenaný případ nabídky oka. Formálně je přitom prodej jakýchkoliv orgánů zakázán.