Nyní ale podle posledních propočtů mají astronomové nové obavy, že při těsném průletu několikasetmetrového tělesa mezi Zemí a Měsícem zapracuje vzájemná gravitace nepříznivým způsobem. Při dalším přiblížení v roce 2034 by se tak dráhy Země a MN4 protnuly a došlo by ke srážce.

"Nevíme dosud jistě, co udělá asteroid, jak se změní jeho budoucí dráha v důsledku zemské gravitace," upozornil Benny Peiser z univerzity v Liverpoolu. Případný impakt by sice neznamenal zánik Země, ale katastrofa by měla gigantické rozměry, podotkl v britském deníku The Times.

Návrh protiopatření

Asteroid 2004 MN4 má netypickou dráhu. Na rozdíl od většiny podobných těles, jejichž dráha zasahuje až do oblasti mezi Marsem a Jupiterem, se drží v podobné vzdálenosti od Slunce jako Země, přičemž rok na asteroidu (oběh kolem Slunce) trvá 323 dní. Šancí na nepříjemné setkání tedy existuje nepříjemně mnoho. Nastavitelné animace drah obou těles jsou na internetové adrese NASA.

Vědci proto navrhují aktivní protiopatření. Jeho prvním krokem by mělo být co nejpřesnější sledování dráhy asteroidu, který se k Zemi - ovšem na velmi bezpečnou vzdálenost - přiblíží už za sedm let: měla by na něj být vysazena sonda, automaticky hlásící údaje o dráze.

Než se potom v roce 2029 o nás téměř otře ve vzdálenosti 36,35 tisíce kilometrů, měla by k němu být vyslána vesmírná loď s posádkou a se zařízením schopným dráhu tělesa podle potřeby změnit. Technicky je to proveditelné už nyní - letos v létě sonda Deep Impact narazí do komety Tempel 1 a bude měřit změnu její dráhy.

K zabránění impaktu teoreticky stačí nepatrná změna rychlosti asteroidu, protože Země se přesune o celý svůj průměr za pár minut a srážce tak uhne.