Pochyby vyvolal v říjnu 2003 první čínský kosmonaut Jang Li-wej, který při čtrnácti obletech zeměkoule podle svých slov Velkou čínskou zeď nezahlédl. Vzdělávací instituce tehdy dokonce zvažovaly, zda učebnice, po léta zvyšující národní hrdost tímto poukazem na mimořádnost Velké čínské zdi, nepřepsat.

Dnes ovšem oficiální čínský list China Daily přinesl na první straně fotografický důkaz pozorovatelnosti nejproslulejší čínské památky z kosmu. Zeď je na snímku zvýrazněna oranžovou barvou pro odlišení od blízké silnice a železnice.

Fotografie pořídil americký astronaut s čínskými předky Leroy Chiao z Mezinárodní kosmické stanice (ISS), na jejíž palubě strávil společně s ruským kosmonautem Saližanem Šaripovem uplynulý půlrok. Autenticitu snímku následně doložil přední čínský expert.

Chiao prohlásil, že se pokusí památku vyfotografovat znovu, až se zase ocitne nad čínským územím. Bude si však muset pospíšit, jelikož rychlost letu se pohybuje kolem osmi kilometrů za sekundu.

Čínské nadšení nicméně lehce tlumí skutečnost, že z kosmu je vidět i řada dalších staveb vytvořených lidskou rukou, mezi nimi kupříkladu egyptské pyramidy či různá letiště a dálnice.