Depot obsahující až půlkilogramový náhrdelník a 77 dalších předmětů z lístkového zlata má pohnutý osud. Staletí si jej nikdo nemohl prohlédnout, protože jako první na něj narazili v troskách římského chrámu u oázy Charga zloději. Ti ukryli předměty nedozírné hodnoty v hliněných amforách ve zdivu blízkých budov. Podle expertů ale nejspíš kvůli písečným bouřím nenalezli cestu zpět k pokladu.

V roce 1989 na něj v lokalitě ležící asi 600 kilometrů jihozápadně od Káhiry sice narazili francouzští archeologové, pak ale zase sbírka na roky "zapadla" ve spleti chodeb Egyptského muzea.  

Muzejní poklady

"Kurátoři egyptských sbírek se dopustili velkých pochybení, když tisíce artefaktů nechali povalovat ve sklepeních," řekl šéf Nejvyššího úřadu pro památky Zahí Havás.

"Jak vidíte, poklady u nás neskrývá jenom Západoegyptská poušť, ale i muzea," poznamenal odborník. Nedostatek prostor v nynějším muzeu, schopném vystavit asi pět tisíc předmětů, způsobil, že do sklepení putovalo na sto tisíc artefaktů z doby faraónů, stejně jako z éry koptské, řeckořímské i islámské. Nevyhovující stav by mělo za tři roky změnit otevření moderního muzea na pyramidovém poli v Gíze.