"Kromě toho, že cvičím a zdravě jím, nic se sebou nedělám. Chci, aby ze mne vyzařovalo určité vnitřní vyrovnání s osudem, pozitivní pohled na život," poznamenala herečka.

"Ale rozhodně bych si nenechala dělat nějaké plastické operace, abych si vylepšila zjev. Myslím si, že by mi to ani příliš nepomohlo. Ona ta léta jsou nakonec stejně vidět. Představa, že bych si nechala zahlazovat vrásky, upravovat pas a vylepšovat poprsí, to je pro mne naprosto nepředstavitelné," uvedla Vašáryová. 

Má ráda anglickou módu

"Při opravdovém herectví to není ani třeba. Hraji role úměrné svému věku. V Horem pádem ženu, jejíž příběh je příběhem o lidské samotě, zatrpklosti, ale i o tom, že humor může pomoci všechno přežít. Je to o ženách, které jsou ve věku, kdy je opouštějí děti i manželé. Velmi jsem si tuto filmovou hrdinku oblíbila, je moc pěkně napsaná. A z Českého lva mám obrovskou radost," doplnila herečka, která si zakládá na eleganci.

"Mám ráda anglickou módu. Perfektní látky, dokonalé zpracování, jednoduchost střihu. Na Českého lva jsem si také pořídila model z Anglie. A protože jsem se cítila v tom černém poněkud usedlá, tak jsem si přes šaty přehodila korálově červený šátek," prozradila.

"Mám jednu dámu v Bratislavě, která mi modely z Anglie dováží. Teď už jenom aby přišlo jaro, a já se mohla také ukázat v něčem jarním a odhodit těžké kabáty, čepice a klobouky,"dodala.

Hřebejk se najedl předem

Párty po udílení cen se konala v duchu vegetariánství. Režisér Jan Hřebejk, jehož film Horem pádem se stal nejúspěšnějším, tak počítal s tím, že se na rautu pořádně nenají a předem se pojistil.

"Věděl jsem, že se na mne vrhnou novináři a fotografové a že vegetariánská jídla jsou sice dobrá, ale nemusím je mít, proto jsem se před večerem už v pět hodin pořádně nacpal masem," poznamenal.

"Já jsem gurmán, umím i vařit. Fakt je, že vegetariáni jsou také gurmáni, maso sice nejedí, ale přesto si dovedou na zajímavých bezmasých jídlech pochutnat," řekl režisér vítězného filmu v perfektně padnoucím smokingu. Ty sice nepatří k jeho běžnému oblečení, přesto se v něm cítil velmi dobře.

"Opravdu se cítím ve smokingu moc příjemně. Koupil jsem si ho po svém společenském debaklu, když jsem v devadesátém čtvrtém roce dostal hlavní cenu za film Šakalí léta. Nevěděl jsem, jaká to bude společenská akce a přišel jsem v džínách a ve flanelové košili, protože tehdy jsem neměl ani oblek. Lvi ještě neměli tradici a já netušil, jak to všechno bude vypadat," vyprávěl.

"Pak jsem to pochopil a hned jsem si koupil smoking. Mezitím jsem do něj ztloustl a nemohl ho nosit. Ale letos jsem rád, že mi opět padne a mohu se v něm nechat se soškou Českého lva vyfotografovat," usmál se Hřebejk.