Elektrárna plánovala odstávku z důvodu částečné rekonstrukce s cílem snížení emisí NOx po primárním spalování.

„Instalujeme nové patro dohořívacího vzduchu, to znamená že přidáváme další dohořívací vzduch do spalování. Cílem je regulovat teplotu při spalování tak, abychom zdrželi teplotu co nejníže a vznikalo co nejméně termických noxů,“ sdělil Novinkám Petr Přemyslovský, specialista kotelny a odsíření.

Co jsou emise NOx?
Směs především dvou druhů oxidů dusíku, a to oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2.
Oxidy dusíku vznikají při spalování fosilních paliv oxidací dusíku chemicky vázaného v palivu a molekulárního dusíku obsaženého ve vzduchu, který se účastní spalovacího procesu.
U kotlů větších výkonů je směs NOx tvořena přibližně 95 % NO a 5 % NO2.
Emise oxidu dusíku mají negativní vliv na životní prostředí.

Kotel má šest práškových hořáků ve výšce patnácti metrů, nad nimi se přibližně o deset metrů výše nachází první patro dohořívacího vzduchu. Instalované druhé patro se umisťuje řádově ve výšce 32 metrů.

Odborníci instalují nové patro dohořívacího vzduchu.

Odborníci instalují nové patro dohořívacího vzduchu.

FOTO: Novinky

Teplota dosahuje až 1200 stupňů

„Standardně se teplota při spalování drží kolem 1200 stupňů. Kdyby se tam dal všechen vzduch najednou, teplota by mohla být i o 200 stupňů vyšší. Proto se to snažíme držet co nejníže, aby množství noxů bylo co nejnižší. Na této kvótě se můžeme pohybovat kolem 900 stupňů,“ vysvětlil Přemyslovský.

Štáb Novinek měl možnost nahlédnout do jednoho z kotlů chvaletické elektrárny.

Štáb Novinek měl možnost nahlédnout do jednoho z odstavených kotlů chvaletické elektrárny.

FOTO: Novinky

Součástí prací je i instalace nového potrubí, které se implementuje na stávající část. Trubky výparníku mají tloušťku stěny 5-7 mm, teplota ve výparníku se pohybuje kolem 360 stupňů, tlak je zde asi 21 megapascalů.

Kotel má tvar obráceného U a je zavěšen ve výšce 60 m na stropě kotelny, kvůli dilataci, která je směrem dolů.
Dole je utěsněn vodním uzávěrem (vodní vana).
Tloušťka stěny trubek v kotli je až 7 mm.
Sváry na potrubí se kontrolují rentgenem, případně ultrazvukem.
Celková výhřevná plocha kotle činí 33 403 m2 (5 fotbalových hřišť).

Podobná rekonstrukce je mravenčí prací o přesnosti. „Všechno to musejí dělat lidé, kteří k tomu mají příslušné oprávnění. V rámci kontroly kvality se deset procent sváru rentgenuje, dělá se vizuální stoprocentní kontrola a následně se dělá tlaková zkouška tak, jak nám to předepisují všechny normy,“ dodal.

Součástí rekonstrukce je i instalace nových trubek.

Součástí rekonstrukce je i instalace nových trubek.

FOTO: Novinky

Investice se podle Přemyslovského pohybuje kolem 30 milionů korun, tato částka ale není konečná. Vzhledem k tomu, že při instalaci dojde k narušení stávající technologie, pro příští rok se předpokládá výše nákladů stejná jako letos.

Prohlídky organizuje elektrárna každý rok, přímo do vnitřku kotle se ale normální smrtelník nedostane. Štáb Novinek byl prvním médiem, které se tam za přísných bezpečnostních podmínek s kamerou podívalo.

Uvnitř kotle to vypadá doslova jako v pekle.

Uvnitř kotle to vypadá doslova jako v pekle.

FOTO: Novinky

Emise jsou nízké

Elektrárna spolupracuje s výzkumníky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří v rámci svého projektu v lednu provedli pomocí vzducholodi dálkový monitoring elektrárny.

Díky němu elektrárna získala nové cenné informace, mimo jiné například výšku, které dosahují emise i jejich množství. Monitoring ovzduší prokázal nižší hladinu emisí, než je tomu například při topení uhlí v kamnech.

„Emise se dostávají do výšky 600 metrů a výše, což je velmi výhodné pro další rozptýlení těchto emisních složek do okolí. Je to velmi důležité i pro emisní situaci jak v okolí elektrárny, tak samozřejmě i v širší aglomeraci,“ řekl tehdy Novinkám Václav Matys, generální ředitel společnosti Sev.en EC.