"To se vidí jedinkrát za život: objekt o průměru 20 kilometrů vyzářil během desetiny sekundy stejné množství energie, jaké vydá naše Slunce za sto tisíc let," uvedl Rob Fendler z britského Southamptonu. "Je to zřejmě největší výbuch, jaký lidstvo mohlo sledovat od Keplerovy supernovy v roce 1604."

Podle vědců došlo k výbuchu loni 27. prosince u zvláštního typu hvězdy - magnetaru - s označením SGR 1806-20 v souhvězdí Střelce. Emisi záření zaznamenal teleskop SWIFT a řada orbitálních přístrojů i pozemských radioteleskopů. Magnetar uvolnil těžko představitelnou energii v řádu desítek biliónů kvadriliónů wattů. Pro Zemi bylo štěstím, že k jevu, jenž astrofyzici označují termínem hvězdotřesení, došlo 50 tisíc světelných let daleko.

Magnetar je neobvyklý typ neutronové hvězdy (mimořádně hmotný, ale velmi malý a rychle rotující pozůstatek zkolabované hvězdy typu rudý obr) se supersilným magnetickým polem.

"Dojde-li na něm z dosud neznámých důvodů k nějakým přesunům hmoty, pak se to rovná přeskupení celého tělesa - hvězdotřesení," uvedl Fender. "A to se zřejmě stalo, jinak si takový objem záření nedokážeme vysvětlit."

Kdyby tolik záření vyprodukovala nějaká hvězda v našem okolí, zřejmě by to vedlo k vymření většiny živých organismů. Záření gama - krátkovlnné elektromagnetické záření o vysoké průchodnosti - je totiž spolehlivým ničitelem všeho živého. Naštěstí kolem Země žádné neutronové hvězdy, natož magnetary, nejsou.

Gigantický výron byl jednorázový, nyní budou následovat mnohem slabší spršky jen rentgenového záření.