Jde o to, že za doprovodu hudby předvádí pes nejrůznější figury a cviky tak, aby zvíře, člověk i muzika celkově působili harmonicky. Výkony pak známkují rozhodčí jako při gymnastice.

Pitbulteriér tleská svými tlapami do rukou své paní a cvičitelky, což lidi v hledišti nadchlo, stejně jako mnoho dalších prvků během celého dne. "Ukazuje to, že pitbulteriér, který je mnohdy zatracován pro svou agresivitu a v některých zemích se dokonce nesmí chovat, se dá vycvičit i k tanci," řekla propagátorka Dog Dancingu v Česku Šimona Drábková.

"V Česku se Dog Dancing objevil v roce 1999. Za tu dobu se značně rozšířil a věnuje se mu hodně dětí, což není ve světě obvyklé. U nás tvoří děti a mládež zhruba třetinu startovního pole na každé soutěži. A je samozřejmostí, že si psa na závod připravují samy. Tolik dětí se Dog Dancingu věnuje i díky tomu, že v Česku se při různých dětských kynologických akcích snažíme dětem tento sport ukázat a poradit v začátcích. Díky jejich fantazii a dobrému kontaktu s čtyřnohým kamarádem se časem stávají konkurencí i dospělým závodníkům," vysvětlila Drábková.

Mohutný muž v hledišti, který se přišel podívat i se svým jezevčíkem, se chvílemi popadá za břicho. "To je paráda, zkusíme to taky, co říkáš Kikino," obrací se na svého čtyřnohého přítele.

Nutnost výcviku

"Dog Dancing může provozovat každý. Snažíme se, aby se našemu sportu věnovali i zdravotně handicapovaní lidé. Tito lidé často mají jako pomocníka asistenčního nebo slepeckého psa. Dog Dancing je jeden z mála kynologických sportů, kterému se se svým psem mohou i přes svůj handicap věnovat. Překážkou není ani invalidní vozíček či slepecká hůl," uvedla Drábková.

Tento sport je vhodný pro každou rasu, což bylo vidět i při sobotní akci, kde se představili nejen psi velmi vzácných plemen, ale i obyčejní voříšci. Podstatné však je, aby měl majitel psa dokonale zvládnutého a perfektně vycvičeného. Je jasné, že takový pes pak člověka na ulici nenapadne.