"Bude to jako stát na perónu nádraží a sledovat, jak se kolejištěm sotva metr od vás řítí rychlík," přirovnal nadcházející kosmické setkání Mark Bailey z observatoře v Armaghu. "Vzrušující, ale bezpečné." Podobné blízké průlety kolem Země se odehrávají pouze jednou za tisíc až 1500 let.

Srážka vyloučena

Vědci soudí, že gravitační síly vyplývající z rozdílu mezi hmotností Země a asteroidu na přiblíživšího se poutníka zapůsobí tak, že se jeho dráha odkloní. "Srážku se Zemí, k níž by mělo dojít v pátek 13. dubna roku 2029, už můžeme směle vyloučit," uvedla trojice astronomů z americké Laboratoře tryskového pohonu (JPL), která se sledování objektů blízkých Zemi (NEO) věnuje. První pozorování asteroidu z léta a poloviny prosince minulého roku totiž nasvědčovala tomu, že dráha asteroidu protne dráhu Země.

Díky dostatku času, který do průletu 2004 MN 4 kolem Země zbývá, vědci stihli spočítat parametry nebeského představení. Asteroid, svítící jako běžně viditelná hvězda magnitudy 3,3, se objeví v pátek 13. dubna 2029 v souhvězdí Raka, takže bude viditelný v Evropě, Africe a v části Asie.

Rychle letící hvězda

Ten, kdo si bude chtít návštěvníka prohlédnout podrobněji, vystačí s běžným dalekohledem, ale pro delší pozorování jeho poměrně rychlého letu mezi hvězdami se neobejde bez pomoci výkonného softwaru, jenž bude navádět pohyb dalekohledu. Asteroid totiž urazí za hodinu 42 úhlových stupňů, což je sice o něco méně než umělý satelit, ale dost na to, aby rychle mizel z úzkého zorného pole přístroje.

Z pohledu vně sluneční soustavy bude od února Země z vnitřní dráhy blíže Slunci dobíhat asteroid, ten jí však na přelomu března a dubna "těsně před nosem" překříží trasu a po kratší dráze u Slunce opět uteče. Narozdíl od většiny podobných těles, jejichž dráha zasahuje až do oblasti mezi Marsem a Jupiterem, se 2004 MN 4 drží v podobné vzdálenosti od Slunce jako Země, přičemž rok na asteroidu (oběh kolem Slunce) trvá 323 dní.  

Do konce století snad bude klid

Obavy z impaktu - dopadu vesmírného tělesa na Zemi - jsou podle vědců z NEO pro celé 21. století neopodstatnělé - tedy pokud jde o známá tělesa. Asteroid 2004 MN 4 se sice ve 40. letech několikrát naší planetě opět přiblíží velmi těsně, ale ani tentokrát by ke kolizi nemělo podle současných výpočtů dojít.

Naštěstí jde o relativně neškodný objekt, jehož impakt o síle 20 vodíkových pum by se sice projevil regionální destrukcí, ale neohrozil by Zemi globálně. K impaktům s takto omezeným rozsahem následků dochází s odstupem asi desítek miliónů let, katastrofy, jež by ohrozily život na Zemi nebo samotnou její existenci, je možné očekávat v řádu stovek miliónů či několika miliard let - v dosavadní historii necelých pět miliard let staré Země byly prokázány nanejvýš dvě nebo tři.

JPL upozornila, že objevení asteroidu 2004 MN 4 téměř pětadvacet let před jeho rizikovým přiblížením k Zemi je v historii sledování NEO unikátní. Většina asteroidů byla totiž zaznamenána jen velmi krátce před jejich maximálním přiblížením a některé dokonce až poté, co naši planetu minuly. Odvrátit hrozbu impaktu naštěstí už není nemyslitelné. Určitou zkoušku v tomto smyslu přestavuje projekt Deep Impact, který má letos v létě vedle dalších úkolů na kometě Tempel 1 také ověřit možnost umělé změny dráhy vesmírného tělesa.