Halouzka tesá každý den, a to bez ohledu na rtuť padající hluboko pod bod mrazu. "Má to i své výhody. Nepotím se a jakmile dřevo zmrzne, tak má pěkně hladký řez," liboval si Halouzka.

Práce na obří soše, která určitě bude zapsána nejméně do české knihy rekordů, Halouzka nepřerušil ani při nedávné sněhové kalamitě, kdy byl Jiříkov na dva dny odříznut od světa. "Sice nefungovala elektřina, ale zásoby jídla i pití jsem měl, takže nebyl problém," usmál se řezbář.

Velkolepého Praděda chce dokončit i s namořením a nabarvením do léta. Návštěvníci pak projdou po schodech až k hlavě vládce hor a dostanou se do stodoly, kde už nyní stojí největší evropský betlém se šedesáti figurami v životní velikosti.