Snímky z posledních metrů sestupu potvrzují, že sonda přistála u pobřeží velkého jezera tekutiny, což vyplývalo už z prvních snímků z minulého pátku a víkendu, které vědcům evokovaly masu písku prosyceného kapalinou.

Jedna fotografie, zveřejněná v úterý, odhaluje velkou masu tekutiny - zřejmě kapalného metanu - přecházející v nerovný zamrzlý terén. Huygens se tak podle vědců nachází jen několik metrů od jakési pobřežní linie. Vědci se nyní pokoušejí přesně určit místo přistání modulu.

Mlhovina v kontrastu s povrchem

Jiná série fotografií ukazuje mlhavou atmosféru Titanu v kontrastu s pevnějším a rozmanitým povrchem. Snímky sonda pořídila v poslední fázi klesání, kdy se zřejmě protáčela a nakonec se svalila na měkkou zem. "Po dopadu neutrpěla sebemenší závadu. Přistání bylo mnohem přátelštější, než jsme předpokládali," řekl Charles See, jeden z vědců analyzujících snímky z Titanu.

Vědci ale vyjádřili překvapení nad chováním sondy během prostupování mlhou ve velkých výškách. Modul se údajně silně rozhoupal a nachýlil se nejméně o deset až dvacet stupňů.

Údaje pořízené během sestupu sondy nyní zpracovává asi třicítka expertů. Chtějí mimo jiné zjistit, jakou rychlostí na Titanu vane vítr a jaké je přesně složení jeho atmosféry.