Velmi očekávaný je porod zlínské samice Zoly po celém světě. Hlavním důvodem je fakt, že odchov afrických slonů je velmi vzácný. Během posledních dvanácti měsíců se to světovým zoologickým zahradám podařilo jen v pěti případech.

„Zola je nejklidnější z trojice sloních dam, které v Lešné chováme. Během březosti přibrala asi sto padesát kilogramů, což je v pořádku. Přesný čas narození slůněte neznáme, porod necháváme na přírodě,“ sdělil ředitel Zoo Zlín Roman Horský.

Chovatelé pro zdárný průběh březosti udělali maximum. Zola i ostatní členky stáda, Kali a Ulu, byly a jsou pod bedlivým dohledem. Výrazně se změnil jejich jídelníček. Zmizelo z něj krmivo bohaté na cukry, např. mrkev a jablka. Ve zvýšeném množství se začalo podávat objemové krmení jako seno, sláma a tráva, přibyly větve vhodných stromů.

„Je totiž velmi nutné pro březí slonici zajistit takový jídelníček, který nezpůsobí příliš vydatný růst plodu. Při porodu by to mohlo mít fatální následky, ať se to týká mláděte nebo samotné slonice,“ vysvětlil zoolog Kamil Čihák. Optimální váha slůněte při porodu se pohybuje v rozmezí od 60 do 100 kilogramů.

Neustálý dohled kamer

Podle pozorování zoologů a hlavně podle výsledků provedených testů moči byl průběh březosti u Zoly zcela podle předpokladu. „Nyní chceme Zole i zbývajícím slonicím poskytnout v následujícím období před porodem maximální klid, pohodu, stálost. Omezíme proto jakékoli práce v okolí pavilonu, ke slonům budou mít nyní přístup jen chovatelé, na které jsou zvyklí,“ podotkl ředitel.

Sloní dáma Zola (vpravo) se již pomalu chystá na porod.

Sloní dáma Zola (vpravo) se již pomalu chystá na porod.

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

V pavilonu a výběhu umístili ošetřovatelé šest kamer, aby mohli zachytit jakékoli změny nebo události. „Pokud zpozorujeme blížící se náznaky porodu, jako je neklid samice či její častější vylučování, přistoupíme k uzavření pavilonu a prostoru kolem venkovního výběhu. Chceme být na porod slůněte opravdu maximálně připraveni a věříme, že návštěvníci tato naše opatření pochopí,“ sdělil Horský.

Největší problémy mohou podle vedení zoo vzniknout až poté, co mládě přijde na svět. „Nevíme, jak se bude matka chovat, jestli slůně přijme, jak se budou chovat zbývající slonice, zda slůně bude životaschopné, zda vstane, zda bude pít, zda bude mít matka mléko. Je to skutečně spousta neznámých,“ přiznal ředitel.

Podle získaných statistik a informací se za posledních pět let narodilo v evropských zoo 23 mláďat. Čtvrtina z nich však do dvou dnů po porodu uhynula. „Navíc víme, že případný umělý odchov slonů je velmi problematický a jedinci nejsou tak zdatní jako ve volné přírodě,“ naznačil zoolog.

Samice pocházejí z volné přírody

Příběh zlínských slonů se začal psát v dubnu 2003, kdy zoo po dlouhých pěti letech jednání získala z regulačního odchytu slonů v jihoafrickém Krugerově parku tři samice - devítiletou Kali, osmiletou Zolu a sedmiletou Ulu. Původním záměrem zlínské zoo byl pouze chov slonic.

Pro chov sloního samce by bylo nutné vybudovat samostatný pavilon i venkovní výběh, vzhledem k tehdejším prostorovým i finančním možnostem zoo to však nebylo možné. V souvislosti s plánovaným rozvojem zoo a celkovým obratem v chovu slonů v Evropě však v roce 2014 došlo k zásadní změně.

Evropská asociace zoologických zahrad požádala o zapojení geneticky významných zlínských slonic do chovného programu, ať již přímo ve Zlíně, nebo v jiném zařízení. V tu dobu se v zoo rozhodli přistoupit k umělé inseminaci slonic a v rámci připravovaného projektu Karibuni vybudovat nový chovatelský prostor pro slony.

Slonům bude po dostavbě Karibuni patřit třetina z celkových 21 hektarů rozlohy nové expozice. Vedení zoo tak plánuje získat do chovu až deset slonů, z toho jednoho chovného samce.