Odborníci již v minulosti objevili, že rozdíly mezi japonštinou a holandštinou dokáže poznat opice tamarín. Ukázalo se, že jim to umožňuje velmi odlišný rytmus a melodie těchto jazyků.

Podle vědců by byly krysy třetími savci, u nichž byla odhalena schopnost určit odlišné jazykové znaky. Vědci soudí, že také u krys je rozlišování obou velice odlišných jazyků umožněno citem pro rytmy a rytmické vzory. Tento smysl se v průběhu evoluce původně vyvinul proto, aby zvířata mohla rozpoznat šelest působený blížícími se nepřáteli. Také změny v chování nepřátel se projevují v různých vzorech šelestů.

Reakce na naučenou větu

Vědecký tým pod vedením Juana Tora, neurologa na barcelonské univerzitě, podrobil 64 krys výzkumu, při němž zvířata naučil na japonskou větu reagovat klepnutím na klávesu. Druhou skupinu krys vědci vycvičili jen na holandské věty. Když jim pak pouštěli jednotlivé jazyky, krysy vycvičené na japonštinu reagovaly naučeným klepnutím, zatímco na holandštinu nikoliv. Zvířata z druhé skupiny se zachovala stejně, ovšem jen když zaslechla holandštinu.

Pokud však věty v příslušném jazyce opakovala jiná osoba, než byla zvířata navyklá, reagovat přestala. Toro upřesnil, že krysy sice mohou odlišnosti rozpoznat, nedisponují však stejnými jazykovými schopnostmi jako lidé. Například dítě se snaží pochopit smysl věty, kterou slyší, krysy nikoliv. Výzkum byl zveřejněn v lednovém čísle vědeckého časopisu Journal od Experimental Psychology : Animal Behaviour Processes.