"Některé z útesů okolo (thajského) Pchúketu a Srí Lanky budou dost vážně poničené, protože na ně vlny narazily blízko u břehu," sdělil profesor mořské biologie z univerzity v Melbourne Michael Keogh. "Mocná síla těchto vln se totiž projeví, právě když se přiblíží k břehu a k mělčině."

"Korálové útesy trpí již při cyklonech, ale tsunami způsobilo násilným mechanickým úderem na - již beztak (lidskými aktivitami) rozdrobeném - pobřeží závažné škody," potvrzuje jeho slova francouzský oceánograf Jacques Merle.

Zdevastovány byly především potápěčské ráje kolem atolů v oblasti Malediv a jižního Thajska. Korály tvořící útesy přitom dorůstají rychlostí pouhého půl centimetru za rok.

Pohromu znamenal živel také pro pobřežní mangrovové porosty, jež slouží jako místa reprodukce pro ryby a krevety, domov pro kraby, hnízdiště ptáků a území lovu dravců.

Tsunami nezasáhla mořské hlubiny

Živočichové přebývající v hloubkách moří a oceánů, jako velryby a delfíni, ale také kalmaři zřejmě zkáze unikli a není třeba si dělat obavy do budoucna ani o jejich potravu či rozmnožování, tvrdí John Michel z australské organizace pro vědecký a průmyslový výzkum.

"Delfíni dokážou ve vodě takovéto věci vycítit a pravděpodobně zamířili do větších hloubek, kde byli v bezpečí," říká Michel. "Otevřené moře bude zřejmě bez újmy. Postiženy byly jedině přílivové oblasti - zvířata a další živé organismy vyskytující se přímo u břehů."

Jiní vědci s Michelem ovšem nesouhlasí a připomínají velké množství ryb vyvržených na břehy. Přeživší obyvatelé však byli často překvapeni, jak málo velkých živočichů s sebou vlny přinesly.