Pražská zoo představila vzácná zvířata, kterým hrozí vyhynutí

Zoo zvládá úspěšně odchovávat mnohá zvířata na pokraji vyhynutí. U mnohých z nich drží v odchovu evropská i světová prvenství nebo vede jejich evropské či světové plemenné knihy. Dohromady pak chová na 191 ohrožených druhů, z toho 32 je kriticky ohrožených.

Všechna ohrožená zvířata se dnes evidují v takzvané červené knize ohrožených druhů, kterou sestavuje IUCN, Mezinárodní svaz ochrany přírody. „Podle tohoto seznamu se orientujeme, naši návštěvníci mohou vidět u každého zvířete na cedulce napsáno, na škále ohroženosti, podle tohoto seznamu, kde to které zvíře je umístěno, jak je vlastně ohrožené,“ řekl Novinkám kurátor plazů Petr Velenský.

Velenský také ukázal jeden z nejvzácnějších druhů, které zoo vlastní. Jedná se o jedovatého hada chřestýšovce mangšanského. V přírodě obývá jen malé území na jihu Číny o rozloze několika desítek kilometrů, tudíž se hned po jeho objevení v 90. letech začalo mluvit o potřebě jeho ochrany.

Ve volné přírodě jich dle odhadů žije jen několik stovek kusů, a právě pražská zoo, která hada chová od roku 2014, v loni oslavila obrovský úspěch, když se jí jako jediné v Evropě podařilo poprvé odchovat mláďata. A to není vůbec jednoduché. „My jsme si totiž ověřili, že při spokojeném jednopárovém vztahu se ta zvířata nerozmnožují, nepáří. Samec, aby se ucházel o samici, potřebuje mít soka a porazit ho v souboji,“ dodal Velenský.

Kontakt s konkurenčním samcem potřebuje při rozmnožování i další ohrožený plaz, a to leguán kubánský. Toho však zoologická zahrada úspěšně odchovává od roku 1993 a první exemplář, Pepíno, už je dnes legendou.

„Byli jsme v chovu natolik úspěšní, že jsme byli pověřeni vedením světové plemenné knihy. Takže koordinujeme jejich chov v průřezu evropských i světových zoologických zahrad a docela se nám to daří, protože zakladatel chovu Pepíno je praotec nebo přímý předek už více než sto šedesáti mláďat,“ pochlubil se Velenský.

I když nevzbuzují mezi lidmi mnoho sympatií, stávají se supi v přírodě čím dál více ohroženými. Například sup mrchožravý je dnes jedním z nejohroženějších druhů ptáků v Evropě.

Ve volné přírodě nejčastěji hynou kvůli špatně zhotoveným sloupům elektrického vedení či kvůli otravě olovem z broků, kterými někteří myslivci střílejí zvířata. Sup mrchožravý je také jediným migrujícím druhem supů a v Africe, kam pravidelně migruje, na něj číhá jedno z největších nebezpečí v podobě lidí.

„V Africe je úbytek supů masivní v posledních letech kvůli pytlákům. Když dříve zabili pytláci nosorožce nebo slona, supi se začali slétávat nad kadáverem a prozradili ty pytláky strážcům. Takže dneska pytláci dělají to, že otráví kadáver. Supi se slétnou v desítkách na kadáver a už nikdy neodlétnou a uhynou tam, protože se okamžitě otráví,“ vysvětlil Novinkám Antonín Vaidl.

Pražská zoo supa mrchožravého chová od roku 1993, kdy ještě nebyl veden mezi ohroženými druhy. Od roku 2000 pak úspěšně každý rok odchovají nová mláďata. „My od roku 2002 vedeme dokonce evropskou plemennou knihu pro tento druh a od roku 2012 evropský záchranný program,“ dodal Vaidl s tím, že v některých zemích, kde se supi chovají nebo kde žijí ve volné přírodě, učí zoologické zahrady, jak je správně chovat.

Zoologická zahrada se v minulosti stala světoznámou zvláště úspěšným odchovem koně Převalského a jeho úspěšným navrácením do mongolských stepí, odkud pochází. Ke koním pak zoo spravuje Mezinárodní plemennou knihu.

Jedním z velmi ohrožených savců, který obývá samostatnou expozici v dolní části zahrady, je tapír čabrakový. V přírodě se už nachází jen přibližně dva a půl tisíce dospělých jedinců. V jihovýchodní Asii, která je jeho přirozeným prostředím, trpí úbytkem a kácením deštných pralesů. Není to přitom jediný druh, který je takto ohrožen.

„Začalo to těžbou dřeva a pokračuje to v současnosti přeměnou lesa na velké plochy plantáží, například olejové palmy. Nejsou to potřeby jihoasijského regionu, kvůli kterým původní les mizí. Jsou to potřeby celého světa, i my bychom se měli zamyslet nad svým spotřebním košem a nad tím, co do něj zařadíme,“ řekl pro Novinky Pavel Brandl, který je kurátorem savců.

V zoo se nachází pár chovných tapírů, samice Indah a samec Nika. „Poprvé se rozmnožili v roce 2015, kdy se jim narodil malý sameček Puňta,“ dodal Brandl. Ten minulý týden odcestoval do zoologické zahrady v Tchaj-peji.