Článek
Lucy trpí vzácnou chorobou s dlouhým názvem encefalitida s pozitivitou protilátek proti N-metyl-D-aspartát receptorům. Jedním z příznaků této choroby jsou příznaky charakteristické pro duševní nemoci, zejména schizofrenii. Onemocnění je léčitelné, musí se ale podchytit včas. Řada pacientů je však nesprávně diagnostikována a lékaři na nemoc přijdou až ve fázi, kdy už je na záchranu života pozdě.
U dívky začaly problémy počátkem května. Podle rodiny a přátel se u ní začaly projevovat změny nálad a paranoia. Lucy okamžitě navštívila lékaře, podle kterého to mohl být příznak bipolární poruchy. Všechno dívčino chování tomu odpovídalo. Prvního června dostala Lucy doma záchvat a zhroutila se v křečích na zem.
Po ošetření v nemocnici byla propuštěna do domácí péče, ale problémy neustávaly. „Začala jsem být agresivní a násilnická,“ říká Lucy. Doktoři stále tvrdili, že se jedná o příznaky bipolární poruchy, ale Lucyina matka Liza Jacksonová trvala na svém a tvrdila, že dceřino podivné chování musí mít fyzické příčiny.
Nemoc provázely šílené halucinace
Dívčin stav se neustále zhoršoval. Každý den byl jiný. Jednou si Lucy myslela, že je dinosaurus, a mávala svým culíkem, o kterém byla přesvědčena, že to je ocas tyranosaura. „Jindy jsem zase začala vydávat opičí skřeky a byla jsem přesvědčená, že se musím vrátit do zoo,“ popisuje šílené stavy Lucy. Sama si na ně příliš nepamatuje, ale její starší sestra Charlotte pro potřebu lékařů vše zaznamenávala na video.
Výčet Lucyina podivného chování by vydal na mnoho stran. „Začala jsem maniakálně vybarvovat omalovánky. Dělala jsem to tak urputně, až jsem si rozedřela ruce,“ říká. Další den si myslela, že jí odpadávají nehty na rukou. Ve středu 4. července byla převezena na testy do místní nemocnice.
V ten den byla zrovna posedlá jednou jedinou písní, kterou si zpívala neustále dokola. Náhle se jí neuvěřitelně zrychlil tlak a dech. Lucy dostávala další kritický záchvat. Okamžitě byla převezena do větší nemocnice ve Swansea, kde ji dostala na starost specialistka. Ta jí zachránila život.
Ošetřující lékařka se už s podobným případem setkala a dobře věděla, že se nemusí jednat o duševní poruchu. Nařídila proto potřebné testy, které potvrdily její předpoklady. Dívka trpí vzácnou formou encefalitidy, při které tělo vytváří protilátky proti receptorům, bez kterých nemůže mozek dobře fungovat.
Už nezjistí, že má hlad nebo žízeň
Bez této diagnózy by Lucy zřejmě skončila v psychiatrickém zařízení, kde by upadla do kómatu a selhání mozkových funkcí by už nešlo zabránit. Nasazení vhodné léčby nakonec dívku zachránilo. Strávila sedm týdnů v nemocnici, ze které byla před pár dny propuštěna.
Návrat do života je ale těžký. Po zbytek života bude muset brát 24 tablet denně. „Nedostávám do mozku signály, kdy mám hlad a kdy žízeň. Musím na to prostě pamatovat,“ říká Lucy. Stejně tak už jí mozek neřekne, že je třeba přejedená. Lucy rovněž trpí výpadky krátkodobé paměti. „Mám čtyřdenní paměť. Je pro mě neuvěřitelně obtížně vzpomenout si na to, co bylo předtím,“ popisuje svou nemoc.