National Geographic podmořský badatel, který nejslavnější zámořský parník lokalizoval v roce 1985 v hloubce 3750 metrů v severním Atlantiku.

Ballard se vypravil ke vraku ležícím mezinárodních vodách asi 360 kilometrů od pobřeží kanadského New Foundlandu naposledy letos v červnu na dva týdny a bezohlednost návštěvníků ho šokovala.

"Mnohé z konstrukcí Titaniku zhroutily a mnohé z předmětů, které tu ještě před několika lety byly, zmizely. Není jasné, zda se tyto věci - včetně lodního zvonu a zdobené svítilny ze stěžně - rozpadly, spadly nebo byly ukradeny," uvedl Ballard.

Dodal, že vrak je poset řetězy, igelitovými taškami s pískem a dalšími předměty, které potápěči používají jako zátěž, a že bakterie rozežírají kovové části plavidla. "To, co z Titaniku zbylo, by mělo být zachráněno a zachováno jako svědectví historie a osudu lodi. Otázka zní: jak dlouho bude ničení a rabování pokračovat, než se vrak úplně rozpadne?".

Vědec obvinil ruské piloty

Podle ruského listu Novyje Izvěstija Ballard de facto obvinil Rusko a Francii, že plenění Titaniku podporují. Aby se potápěči mohli dostat až k lodi, musí použít zvláštní "miniponorky". Na světě jsou jen čtyři: po jedné mají Francouzi a Japonci, dvě - označované jako MIR-1 a MIR-2 - vlastní Rusové. Podle Ballarda jen Rusové a Francouzi organizují výlety k Titaniku.

Musí se objednat s dvoutýdenním předstihem a výprava trvá v průměru deset hodin: pět hodin na obě cesty a pět hodin na mořském dně. Miniponorka pojme pilota a dva cestující, každá cesta stojí 35 tisíc dolarů (asi 875 tis. korun). "Právě turisté loď nemilosrdně ničí: berou si fragmenty, odhazují zátěž a nutí piloty "přistávat" přímo na vraku. Likvidují ho před očima".

Ruští vědci Ballardova nařčení odmítli. "Podnikáme čistě vědecké výpravy. O nějakém sbírání suvenýrů nemůže být řeč," prohlásil pilot MIR Jevgenij Černajev. List však namítá, že v hloubce čtyř kilometrů nemůže nikdo nic sebrat, aniž by použil elektrické rameno, kterou však ovládá pouze profesionál - pilot.

Katastrofa mezinárodním památníkem?

Ballard se přimlouvá, aby místo, kde pyšná "nepotopitelná" loď klesla 4. dubna 1912 ke dnu po srážce s gigantickým ledovcem při plavbě z britského Southamptonu do New Yorku, bylo vyhlášeno s ohledem na 1523 obětí za mezinárodní námořní památník.

Zatím jen USA letos podepsaly dohodu s Británií, která by měla přispět ke zvýšení ochrany vraku Titaniku před poškozením či vyrabováním. Na základě dohody by se měl vypracovat soubor opatření, která by omezila možnost přístupu k troskám plavidla.