Na raketě Ariane 5 rocket startoval SMART-1 27. září 2003. Projekt byl navržen jako příprava na budoucí mise k Merkuru či Marsu. Testován byl iontový motor a jeho řízení ve vesmíru. Jedná se totiž o druhou sondu v historii, která využívá iontového motoru, poháněného sluneční energií.

Tou první byla mise Deep Space 1, která startovala v roce 1998. Je to tedy velký úspěch, kterým se projekt SMART-1 zapsal do historie jako první evropský projekt využívající iontový motor jako primární pohon. Sledováním letu SMART-1 se ESA mnohému naučila. Na rok 2011 je plánovaná sonda BepiColumbo k planetě Merkur, která by rovněž využívala iontového motoru.

Konstruktéři očekávali značnou degradaci solárních panelů, které musely po startu čelit Zemské radiaci. Uniknout Zemi se ale podařilo dříve než se očekávalo a tak vše proběhlo bez problémů.

Dosažení lunární orbity se původně plánovalo na březen 2005. Z předpokládaných 82 kg xenonu bylo využito jen 58 kg, takže zbylo ještě dost paliva pro různé manévrování na orbitě. Největší přiblížení k měsíčnímu povrchu bude činit 300 km.

ESA možná rozšíří vědeckou část této mise - SMART-1 byl původně určen pro šestiměsíční misi, nyní se zdá, že tato sonda může přežít i jeden nebo dva roky. Vědecká část představuje pátrání po náznacích zamrzlé vody pomocí miniaturních nástrojů, dále určení složení měsíčního povrchu. Vědci doufají, že díky tomuto projektu se dozvíme více o vývoji Měsíce.

O sondě SMART - 1 se můžete dozvědět mnohem více zde.