Volba Alternativní královny krásy sice obsahuje rozhovor s moderátorem a promenády ve večerních šatech i plavkách a soutěžícím i jejich doprovodu se povolují rozmary i přívaly nezvladatelného pláče, jenže tím veškerá podobnost s dnes již téměř oficiálními přehlídkami končí.

Je to totiž první opravdu demokratická soutěž - není otevřena jen sladkým, dlouhonohým blondýnkám a brunetkám, které chtějí pomáhat světu, nýbrž všem přihlášeným bez rozdílu pohlaví, věku a míry kolem pasu.

"Nejde v ní o krásu. Jde o proměnu," říká britský sochař a klenotník Andrew Logan, který před 32 lety tuto soutěž vymyslel a od té doby ji v několikaletých intervalech pořádá. "Můžete se v ní změnit z muže v ženu nebo v cokoli jiného. Můžete v ní být třeba automatickou pračkou."

Organizovaný chaos

Hlavním kritériem při posuzování je "umělecký dojem" z pózy, kterou účastník - obdobně jako pejsek na výstavě, zaujme před porotou. Značnou roli hraje i úbor - vyžaduje se, aby byl křiklavý za každou cenu.

"Život v moderní Británii bývá až trapně vážný a Alternative Miss World je výsledek mé snahy poskytnout lidem fórum, na němž by se mohli vyjadřovat opovážlivě drze, mohli věnovat obdivování sebe samých a hlavně aby se dobře bavili," dodal Logan.

Narozdíl od oficiálních televizních soutěží, kde bývá každý krok, každé gesto a každé slovo předem důkladně nacvičeno, v Loganově soutěži vše záleží na náhodě. "Je to organizovaný chaos."

Během soutěže, které se tentokrát konala v londýnském divadle Hippodrome, je povoleno téměř vše. Jde sice o recesi, ale v žádném případě to nemá být jen prostá parodie soutěží Miss. Vítězit by měla jednoduchá, neokázalá lidskost. Ostatně Andrew Logan není jen jakási výstřední figurka, ale uznávaná osobnost britského kulturního života.

"Je to nový surrealismus," říkají kritici. "Andrew Logan se stal fenoménem londýnského života a zároveň jedním z nejpozoruhodnějších umělců. Je opravdovým zrcadlem naší doby," soudí o něm ctihodný člen Královské akademie umění Norman Rosenthal.