Jihořecká ohniště z vypálené hlíny byla zhotovena před 34 až 23 tisíci lety a téměř určitě je prehistoričtí obyvatelé oblasti používali k vaření.

Odborníci ve více než 70 ohništích z jeskyně Klisoura, ležící na severozápadě Peloponéského poloostrova, našli zbytky popela z ohořelého dřeva. Kolem byly rovněž odhaleny ožehnuté zvířecí kosti, mimo jiné srnců, zajíců a koroptví.

Našla se i spálená semena jedlých rostlin, ale nebylo možné stanovit, zda byly rostliny nad ohněm záměrně připravovány jako pokrm nebo jestli byly sežehnuty při přírodním požáru.

Nejstarší hliněné pece z Dolních Věstonic byly místní kulturou lovců a sběračů užívány před 28 až 26 tisíci lety k vypalování hliněných figurek.

Zkamenělina na indonéském poloostrově

Další archeologický "úlovek" byl objeven na indonéském poloostrově Sumatra. Největší zkamenělý strom z období paleozoika (543 až 248 miliónů let) se podařilo objevit mezinárodní expedici. Jak v těchto dnech informovalo muzeum přírodních věd v nizozemském Leydenu, jeho kmen má v průměru téměř dva metry.

Dvoumetrový fragment stromu ležel v usazeninách starých 275 miliónů let podél řeky Megangin v jižní části ostrova. Zachovány zůstaly i kořeny stromu, který podle odhadu vědců zaživa mohl dosahovat výšky až 40 metrů.

V okolí nálezu jsou viditelné i části dalších rostlinných fosílií. Druh objeveného stromu badatelé zatím ještě neurčili.

Aby předešli poničení zkameněliny opakovanými záplavami, chystají se vědci nález co nejdříve přepravit do geologického muzea v Bandungu.

Vlastním cílem badatelského týmu je nalézt stopy po tom, jak se měnila flóra v závislosti na klimatických změnách v období ústupu doby ledové, a porovnat je s poslední dobou ledovou. Ta skončila asi před deseti tisíci lety.

První novodobé stromy, a to jehličnany, se objevily právě v poslední fázi paleozoika, tzv. období permu.