Američtí vědci totiž nyní s jistotou potvrdili podezření, že skelet v mramorové hrobce - na rozdíl od těla - nepatří slavnému literátovi, nýbrž jisté ženě, která zemřela v roce 1207, tedy skoro o sto let dříve než Petrarca.

"Kostra patří nepochybně Petrarkovi. Lze na ní rozpoznat dokonce i zranění levé nohy, které si básník trpící nadváhou přivodil v roce 1350 při cestě na koni z Florencie do Říma," prohlásil v pondělí vedoucí projektu Vito Terribie Wiel Marin z padovské univerzity.

Připomněl současně, že v 17. až 19. století bylo u bohatších rodin v módě mít doma lebku některé ze slavných osobností, aby její vlastníci mohli meditovat o smrti.

"Je proto možné, že Petrarkovu hlavu někdo ukradl. Chceme věřit, že pokud ji někdo má dodnes doma, že nám ji vrátí, třeba anonymně," dodal Wiel Marin.

Italští odborníci chtěli rekonstruovat Petrarkovy ostatky u příležitosti letošního 700. výročí jeho narození a blíže popsat, jak doopravdy vypadal a žil. Loni v listopadu bylo s pomocí jeřábu a za souhlasu místní radnice zvednuto víko jeho hrobky, načež experti začali tělo zkoumat. Projekt financovala jedna z místních bank.

Literátovy ostatky byly předmětem bádání již v 19. století, tehdejší úroveň vědy ale umožňovala získat jen dílčí poznatky.

Petrarca proslul zejména svým Zpěvníkem, sbírkou 366 básní, v níž obdivoval na dálku svůj ideál ženské krásy a ztělesnění lásky, milovanou Lauru.