Prostituce je v Nizozemsku legální od roku 2000. Prostitutky se registrují u obchodní komory a ze svých příjmů platí daně. Také platí smluvní částky, zpravidla vysoké, provozovatelům veřejných domů, kde působí.

Projekt v takzvané červené čtvrti umožní “sexuálním pracovnicím” používat příjmy pro zlepšení jejich života, a nikoli pro placení provozovatelům zařízení, tvrdí fond. V objektu, který organizaci poskytla radnice s cílem zvýšit hlavně bezpečnost kolem prostituce, se budou organizovat i kurzy pro „bezpečné a profesionální“ vykonávání řemesla.

„Uskutečňujeme obrat na cestě k emancipaci sexuálních pracovnic,“ řekl mluvčí projektu My Red Light Richard Bouwman. Prostitutky mají mít zastoupení ve správní radě projektu a vytvoří i konzultativní radu, která bude určovat celkový chod nevěstince, uvedl mluvčí. Neupřesnil, kolik žen v něm bude působit.

V Amsterdamu se oficiálně živí prostitucí kolem 7000 osob, z nichž 75 procent pochází ze zemí s nižšími příjmy, především z východní Evropy, uvedla radnice. Její projekt My Red Light, který má začít fungovat v příštím roce, podpořila podle deníku Volkskrant nizozemská banka Rabobank.

V Česku neexistují zákony zabývající se poskytováním placených sexuálních služeb. Prostituce tedy není protiprávní a ženy věnující se nejstaršímu řemeslu nemají v podstatě žádné povinnosti či omezení. Jestliže však někdo přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce jiného nebo kořistí z provozování prostituce, páchá trestný čin kuplířství.