Šampionát se koná každé čtyři roky a těší se velké oblibě. Ráno shlédnou návštěvníci průvod a představení žokejů i jejich „mazlíčků“. Odpoledne už jezdci oděni do tradičních kožených bavorských kalhot nebo slavnostních krojů naskakují na své voly a doufají, že se jejich přežvýkavec rozhodne 100 metrů dlouhou trasu zdolat a oni se přitom udrží na jeho hřbetě.

„Atmosféra je skvělá. Nejvíce mě samozřejmě baví sledovat zemědělce a jejich voly - jak moc tvrdohlaví jsou právě dnes a jestli se jim chce nebo nechce závodit,“ sdělila návštěvnice Franziska Prahmerová agentuře Reuters.

Do cíle se jako první dostal Michael Pfatrish na svém volu Bazeovi a nadšeně vyprávěl o své taktice: „Seděl jsem na volovi více vzadu, takže mě nemohl tak snadno shodit, měl jsem lepší přilnavost. A správně jsem Baze připravil, dostal to nejfajnovější jídlo - jablka, která jsem mu dával přímo z ruky. To funguje,“ pochvaloval si nejúspěšnější závodník.