Podle vedoucího výzkumu Tomáše Berkovce jde o tři dětské kostry a pozůstatky dvou dospělých jedinců. Každá kostra má u sebe lasturu velevruba. Archeologové se domnívají, že mohlo jít o rodinu, přičemž tito lidé kdysi zřejmě nezemřeli přirozenou smrtí.

"Jejich smrt mohla být rituálním obřadem, který měl zajistit lepší úrodu v příštích letech. Obdobný nález je znám pouze z Dolního Rakouska, kde se podařilo prokázat, že rodina vymřela na otravu houbami," řekl Berkovec.

Jáma, ve které byli lidé pohřbeni, nebyla původně hrobem, ale sloužila jako zásobárna obilí či potravin. Nález odborníci řadí do věteřovského období.

Rozsáhlý výzkum

"Na pozůstatcích budou nyní pracovat další odborníci. Předpokládá se antropologické zkoumání, zkoušky DNA i parazitologický výzkum. Mohli bychom tak dostat přesnou odpověď, zda šlo skutečně o příslušníky jedné rodiny. U dětských koster by bylo možné rozlišit i pohlaví, což není obvyklé," doplnil ředitel Archeologického centra Jaroslav Peška. Zdůraznil, že na místo nálezu upozornily archeology nejprve povrchové sběry, letecký i geofyzikální průzkum.

"Pracujeme zde na ploše 14 hektarů a již jsme kromě zmíněného nálezu objevili desítky kosterních hrobů, přičemž je pozoruhodné, že hodně z nich je v sídlištních jámách. Časově tyto nálezy patří i do doby pozdního eneolitu a doby nitranské kultury a kultury se šňůrovou keramikou. Ve většině hrobů se již kostry rozpadly," poznamenal archeolog Berkovec.

S mapováním naleziště pomáhá archeologům u Hulína specialista z brněnského Geodisu s prostorovým laserovým skenerem, který byl využit například při dokumentaci historických fasád v Praze.

Na trase budované dálnice od Vyškova kolem Kroměříže, Hulína a dál k Přerovu a k napojení na D 47 k Lipníku nad Bečvou již archeologové pořídili významné nálezy jednotlivých koster v jámách také u Vrchoslavic na Prostějovsku.