Planetka, která byla objevena v roce 1989 francouzskými vědci, má tvar podlouhlé brambory o délce 4,6 kilometru a průměru 2,4 kilometru a při letu vesmírem neustále rotuje kolem několika os. Podle vědců, kteří pohyb planetky Toutatis pozorují, jde o jeden z nejpodivnějších objektů ve sluneční soustavě. Tvar a složitá rotace planetky jsou podle vědců zřejmě výsledkem mnoha velmi silných kolizí s jinými vesmírnými tělesy.

"Naprostá většina asteroidů a všechny planety se otáčejí kolem jedné osy, podobně jako roztočený fotbalový míč. Toutatis se ale valí jako pokažená přihrávka," popsal pohyb asteroidu v časopise Science Scott Hudson z Washington State University.

Vidět bude pouze na jihu

Díky středečnímu přiblížení a rozměru bude planetka viditelná dalekohledem, ovšem nikoli pro tuzemce - pozorovatelná bude jen na nebi jižní polokoule.

Podle propočtů vědců z NASA byl tento asteroid v minulosti Zemi nejblíže naposledy v roce 1353; příště se tak stane kolem roku 2562. Zemi ale v různých vzdálenostech míjí v intervalu čtyř let. Středeční přiblížení na 1,6 miliónu kilometru se rovná zhruba čtyřnásobku vzdálenosti Měsíce od Země.

V případě nárazu, jehož pravděpodobnost vědci označují za nulovou, by asteroid smazal podstatnou část života ze zemského povrchu podobně, jako se to přihodilo podle vědců několikrát v pozemské historii. Naposledy se tak stalo před 65 milióny let dinosaurům, které zahubil náraz asteroidu do oblasti dnešního Mexického zálivu.

Třebaže astronomové dokáží zjišťovat a monitorovat tisíce planetek v rámci Programu objektů blízkých Zemi (NEAR), zůstává v okolí modré planety stále hodně těch, které neznají. Asteroidy, považované za zbytky původního materiálu, ze kterého se tvořily planety, jsou tmavé předměty, odrážející jen málo světla, a proto je dalekohledy zachycují jen obtížně.