Italové nalezli převratný objev v podobě tří sad zachovalých stop na jihu země v oblasti Roccomonfina. Zbytek se bohužel přes propast věků nezachoval. Do chladnoucí hmoty se nohy otiskly před 325 až 385 tisíci lety. Jedna osoba zcela jistě velmi spěchala, spíše poskakovala, protože nohy nešly v rovině, ale nepravidelně. Další už byly z hlediska chůze pravidelné.

Prachem poskakovaly děti

Délka stop se pohybuje kolem 20 centimetrů, což naznačuje, že ten, kdo je tu otiskl, neměřil více než 1,5 metru. Z hlediska vědy jde o podivuhodnou zajímavost, neboť právě o příslušnících Homo heidelbergensis je známo, že měřili až 1,8 metru a vážili až 100 kilogramů. Velikost nalezených stop proto vede přímou linku nejspíše k dětem.

Homo heidelbergensis chodil po dvou

Odborníci s určitostí tvrdí, že Homo heidelbergensis chodil jen po dvou nohách a ruce používal jen výjimečně, například ke zdolání z hlediska motoriky těla velmi obtížného terénu. Nejstarší stopy našich předchůdců vůbec našla v roce 1973 odbornice Mary Leakey v Tanzanii. Vědci jejich stáří určili na 3,75 miliónů let. Oblastí tehdy prošel neznámý příslušník druhu Australopithecus afarensis, který ještě k chůzi plně využíval všechny čtyři končetiny.