Článek
Při dvouhodinovém sezení jsou účastníkům pokládány otázky založené na různých scénářích. Respondenti v nich rozhodují, zda by obětovali svůj život nebo život někoho jiného a proč. Ostatní pak volí osobu s nejhorším vysvětlením, kterou pošlou do „krematoria“, aby se posléze znovu narodila při průchodu latexovou „dělohou“.
„Jsi americký voják v Afghánistánu. S tvým přítelem jste byli spatřeni místním pastevcem, který by mohl vyzradit vaši polohu nepříteli. Zabiješ ho, nebo ne? A proč?“ zní v reproduktorech. Účastníci začínají třesoucími prsty ťukat svou odpověď do přístrojů.
Jako nejhorší zvolili ostatní odvážlivci odpověď třiatřicetileté Ji Ruoxingové, které nezbývá než zamířit do „spalovny“. Svůj zážitek popisuje jako místy děsivý, ale nakonec velmi uvolňující.
Dva tisíce za zážitek
Autor simulátoru smrti vysvětluje: „Když plně nerozumíme smrti a nepřijímáme ji, loučení je pro nás velmi složitým a obtížným úkolem. Zahrnuje mnoho rozměrů, konfliktů a někdy nám nedovolí udělat správné rozhodnutí. A tak jsem přemýšlel, jak lidi již během života vzdělat, aby, až se bude blížit okamžik, kdy budou čelit smrti, nemuseli nad těmito problémy tolik přemýšlet.“
Pravděpodobně celoživotní zážitek vyjde zájemce na 444 juanů, v přepočtu tedy necelé 2000 korun. Číslo nebylo vybráno náhodně, čtyřka totiž bývá v Číně často spojována se smrtí.