Maratónská myš je produktem genetického inženýrství. Vědci změnili gen PPAR Delta, který je označován jako regulátor dalších genů. Změna genetického kódu určité bílkoviny, kterou myš dostávala, vedla k tomu, že byly posíleny pomalé záškuby svalových vláken na úkor rychlých. Při rychlých vzniká větší síla, ovšem svaly se záhy unaví. 

Myš má pomoci obézním

Myš však není samoúčelným experimentem, měla by moci lidem, kteří mají problémy s nadváhou a svalovinou. Maratónská myš totiž netloustne, i když dostává tučnou stravu.

Experiment je další v řadě genetických manipulací, které mají zabránit nárůstu obezity. V jejich rámci se zkoušelo posílit spalování tuků, to však vedlo k zmenšování svalové hmoty.

Vědci zároveň upozorňují, že výsledků výzkumu by mohli zneužívat atleti, kteří by používali bílkovinu k dosažení vyšších výkonů. Geneticky modifikované bílkoviny by pak mohly vytlačit dříve využívané anabolické steroidy.