Předchozí modrý úplněk se objevil v srpnu roku 2012 a ten další nás čeká v lednu 2018. Proto se v angličtině používá idiom „once in a blue moon“ (v otrockém překladu „jednou za modrý měsíc“), což se dá přirovnat k našemu „jednou za uherský rok“.

Ve farmářských ročenkách z 19. století z USA ale byl jako modrý úplněk označován třetí úplněk v ročních obdobích, která měla čtyři úplňky (obvykle jsou totiž tři). V roce 1946 ale v astronomickém časopise Sky & Telescope vyšel článek, který tvrdil, že modrý úplněk nastává, když se do jednoho kalendářního měsíce vejdou dva úplňky. Za modrý je tak považován ten druhý.

Nesprávná a zamotaná definice se ujala, a ačkoli v časopise Sky & Telescope omyl v roce 2006 vysvětlili a uvedli vše na pravou míru, je už na nápravu zřejmě pozdě.

Modrou barvu na naší jediné přirozené družici večer nehledejte. Stát se to sice může, ale pouze při vysoké koncentraci malých částeček v atmosféře, například při obrovské erupci sopky. CNN uvádí, že k tomu došlo například v roce 1883 po erupci sopky Krakatoa.

Pro astronomy modrý úplněk zajímavý není, vlastně není ani zajímavý svou podobou. Jeho význam spočívá pouze v postavení v kalendáři. Ale jak už tomu bývá zvykem, je opředen řadou pověr. Můžete se tak dočíst, že má magickou sílu, je to vhodná příležitost k bilancování a dokonce vhodný čas na nový začátek. Měl by také přinést šance, které se objeví jednou za život. Opravdu ale není vhodné chodit s tím za astronomy.