„Pro některé lidi je to hračka. Pro mě je to potřeba. Je to jediná věc, díky které jsem se v životě cítil, že někam patřím. Nevím, jestli je to smutné, nebo jestli je to skryté požehnání,“ uvedl Američan, který s dánským výrobcem stavebnice oficiálně nespolupracuje.

Wells není jediným takovým umělcem. Je jedním z nadšenců, jejichž příběh sleduje nový dokument „A Lego Brickumentary“.

„Když jsme točili film, tak byli nuceni ptát se, jaká je vlastně definice hračky a jestli to je hračka, nástroj nebo něco jiného,“ řekl Daniel Junge, který film spolurežíroval.

Wells vzpomíná, že jeho vášeň započala v roce 1984, když mu bylo šest let. Bál se příšer, které měly být pod jeho postelí, tak mu jeho otec navrhl, aby na ně postavil past z lega.

Začátky byly těžké

Živobytí si ze skládání kostiček udělal až v roce 2010, když se přestěhoval do New Yorku. Předtím pracoval v autoprůmyslu a pohostinství. Začátky rozhodně neměl jednoduché.

„Když jsem založil svou společnost, žil jsem se třemi spolubydlícími. Měl jsem kostky pod postelí, ve skříních. Nedokázal bych spočítat, kolikrát mi volala přes den snoubenka, jestli pro ni bude místo v posteli,“ dodal Wells.

Dnes už je zavedenou firmou a ročně si vydělá kolem 200 tisíc dolarů (zhruba pět miliónů korun). Jeden manželský pár si u něj například zadal vytvoření portrétu jejich syna, který poté vystavili na chlapcově obřadu bar micva. Když lidé okolo díla procházeli, mohli vidět proměnu chlapce v muže.

Jedna taková zakázka mu zabere zhruba týden, mimo to ale vede třeba workshopy s tematikou lega a učí děti kreativně skládat kostky.