"Nález je nesmírně kvalitní z uměleckého hlediska. Ramesse byl velkým stavitelem a podle toho jsou jeho sochy monumentální," sdělila Hana Benešovská z Českého egyptologického ústavu.

Ramessova socha je podle ní především jedinečným dobovým dokumentem - kolosální sochy sedícího panovníka, známé například z Abú Simbelu nebo Luxoru, vznikly totiž až o několik století později.

Okrsek s Ramessovým chrámem byl odkryt již v roce 1991, kdy tu badatelé našli i fragment jeho obří sochy. Lokalita však ležela na místě zaniklého muslimského hřbitova, a tak se práce kvůli vyzvedávání ostatků zpomalily. V celé věci nakonec před dvěma lety intervenoval i egyptský prezident Husní Mubarak.

Možné další archeologické úlovky

"Není vyloučeno, že v celém komplexu je podobných monumentálních soch i více," dodala Benešovská.

Není to ostatně první nález spojovaný v Achmímu s legendárním faraónem. V roce 1981 tu vědci odhalili 11metrovou vápencovou sochu jeho údajné dcery a manželky Meritamun.

Achmím, známý také pod starověkým názvem Ipu, byl významným centrem staroegyptského textilního průmyslu, jenž se proslavil svými hedvábnými výrobky. Ve zdejším chrámovém okrsku poblíž vesnice Kom at-Taurá archeologové také objevili zbytky kultovní svatyně boha plodnosti Mína.

Další významný nález archeologové nedávno učinili v Káhiře, kde při kopání základů pro novou mešitu narazili na hrob z dob 26. dynastie faraónů, jež panovala do roku 525 př. n. l. Hrobka patřila správci faraónova dolu na stříbro a nebyla během následujících století vykradena, takže zde odborníci našli všechny pohřební obětiny, včetně šperků, sošek a amuletů.