"Fascinuje mě příběh chudého farmářského chlapce z Colorada, který to dotáhl k přezdívce Rudý Elvis," řekl hollywoodský herec britskému nedělníku The Sunday Times o Reedovi, který byl v 70. letech na východ od železné opony legendou, zatímco na Západě o něm slyšel jen málokdo.

Za filmem s pracovním názvem Soudruh rocker stojí studio Dream Works, zčásti vlastněné Stephenem Spielbergem, který chce s Hanksem dílo společně produkovat. Herec dokonce začátkem července navštívil v berlínské věznici bývalého východoněmeckého komunistického vůdce Egona Krenze, aby od něj vyzvěděl podrobnosti o Reedově tragickém konci. Hovořil také s vdovou Renate Blumeovou a zpěvákovým synem Alexandrem, kteří formálně souhlasili s poskytnutím méně známých detailů ze zpěvákova života.

"Hanksovi jde o to, vcítit se do mentality svobodného Američana, který se stůj co stůj snažil dostat na komunistický Východ," naznačil Alexander Reed, který je sám také hercem. "Nastal čas k objektivnímu zhodnocení otcova životního příběhu. Tom Hanks je pro takovou roli jako stvořený," dodal.

Elvis pro Jižní Ameriku

Reedův vzestup do role hvězdy východního bloku začal v roce 1958. Znuděn životem na farmě Wheat Ridge poblíž Denveru vyrazil do Hollywoodu, kde brzy vydal první desku. Po dvou letech složil fotogenický mladík zkoušky u Warner Bros a začal studovat herectví. Na nich se seznámil s bratry Everlyovými a herečkou Jean Sebergovou, díky nimž se názorově posunul doleva, ačkoli se nikdy nestal komunistou.

"Byl typickým produktem doby. Naivní, plný idealismu a revoluční víry, že není nic snazšího, než změnit svět," řekl jeden z jeho přátel.

V roce 1962 se třetí Reedův singl Naše letní romance vyšplhal na první místo v žebříčcích v Chile, Argentině a Peru a zastínil tam popularitou dokonce Elvise Presleyho.

Zpěvák uspořádal do Jižní Ameriky turné, za své politické postoje však byl z Argentiny vypovězen. Načas skončil v Římě, kde natáčel westerny, v jednom případě dokonce po boku Yula Brynnera, jednoho ze sedmi statečných.

V roce 1965 se setkal na mírovém koncertě v helsinském parku s Borisem Pastuchovem, šéfem Komsomolu. Funkcionář s nadšením zjistil, že Reed zná marxismus-leninismus lépe než metodismus svých rodičů. Vytáhl Reeda na pódium a donutil jej zpívat. Vše skončilo chorálem Jednou budem dál. Než slunce zapadlo, seděl zpěvák ve vlaku do Moskvy. Cesta za novým a neznámým životem začala.

Smutek rublového milionáře

Následovala nekonečná série koncertních šňůr, nahrávání desek a natáčení filmů. Dohromady Reed vytvořil dvacet snímků, které byly s velkou propagací distribuovány po celém východním bloku.

"Byl pro nás idol. Znaly jsme číslo jeho krokodýlích bot i klobouku, na stěnách jsme měly jeho plakáty a ustavičně si pouštěly jeho písně," vzpomíná 50letá Ingrid Mehlerová. Úspěch udělal z Reeda rublového milionáře. Pro pobyt si v roce 1973 zvolil NDR, kde žil se svou třetí manželkou, herečkou Renate Blumeovou.

V roce 1985 navštívil naposledy USA. Ačkoli v americké televizi v pořadu 60 minut přirovnal prezidenta Ronalda Reagana ke Stalinovi, začal snít o kariéře ve své vlasti. Údajně se jej hluboce dotklo, že je v USA naprosto neznámý - napsal o tom dokonce píseň Mé rodné město nezná ani moje jméno.

Vstupenkou zpět mu měl být film o masakru Indiánů u Wounded Knee v roce 1973. V červnu 1986 ale zpěvák náhle zmizel, pouhých několik dní před tím, než mělo na Krymu začít natáčení filmu Krvavé srdce. O pět dní později nalezli jeho utonulé tělo v berlínském jezeře. Komunistický vůdce NDR Erich Honecker osobně přispěchal s prohlášením, že Reedova smrt byla nehodou. Nezabránil však konspiračním teoriím o atentátu Stasi, která se podle spekulací obávala ztráty "živoucího důkazu, že lidé prchají také ze Západu na Východ".

Přátelé mají ale pro tajemstvím obestřený konec jednodušší vysvětlení. "Trpěl hlubokou depresí. Bál se ztráty hlasu a uvědomoval si, že jeho kdysi atraktivní zevnějšek je již minulostí. Nemohl unést, že na Západě by byl jen druhořadým showmanem," řekl The Sunday Times jeden z pamětníků.