Co čtete v létě?

Nerozlišuji, co čtu v létě a co v jiném ročním období. Čtu rychle, čtu hodně. Byla jsem týden na Sardinii a měla jsem s sebou jedenáct knih a přečetla jsem jich devět. Upřímně říkám, že těch osm nestálo za to a jen jedna byla zajímavá. Jmenovala se Kdo chytá sny a napsala ji dcera J. D. Salingera Margaret.

Máte ho ráda?

Nemohu říct, že je můj oblíbený autor, i když to může znít jako fráze, a on fráze nenáviděl, ale knížky, které jsem od něj četla, na mě vždycky nějak zapůsobily. Pamatuji si je. Pamatuji si myšlenku i jakou formou byla řečena. Zaujalo mě, jak o něm dcera psala a vysvětlila mi plno věcí, proč se o něm v Americe neučí, vlastně ani nemluví. Byl to jiný výklad, než když jsem četla jeho životopis.

A co těch osm knih?

Čtyři detektivky jako romány, ale připomnělo mi to telenovely a akční filmy, které jsou ještě akčnější než ten předcházející film. Když jsem začala číst asi třetí knihu, v níž úchyl požírá děti, a pátrá po něm ochrnutý detektiv těsně před operací, který z toho může zemřít, připadalo mi to hodně morbidní. Takže jsem byla naštvaná.

Máte snad ráda spíš klasickou literaturu?

Nevím, do jakých kategorií bych se zařadila, ale mám ráda vše, co se blíží slovu literatura. Když někdo chce něco říct, říká to zajímavě, je to něčím výjimečné. Parádních pokusů lidí, kterým se nepodařila dovolená, těch jsou mraky. Když někdo popisuje, že prožívá trapasy a předvádí až freudovské šílenství, to nesnáším.

Vracíte se ke starším knihám?

Někdy také, když nemám, co by mě uklidnilo. Sáhnu třeba po Fitzgeraldovi.

V televizních pořadech používáte citáty. Máte je vyčtené?

Většinou jsou sebrané v knihách. Pamatuji si ale věty, které mají pro mě význam, takže je cituji nebo říkám, i když to není vlastně citát. Ztotožňuji se s nimi. Salinger třeba říká: Mluv tak, nebo piš tak, že používáš pouze prostá a jednoduchá slova. A zvláštní hledej a požívej jen tehdy, když chceš říct něco hezky.