Článek
„S nápadem otevřít si první kočičí kavárnu v Praze přišla prvně sestra podle vzoru japonských kaváren s kočkami. Přemluvila nejprve mě, pak jsme společně přemluvily maminku. Nápad se nám velmi líbil. Všechny kočky pocházejí z útulků kromě Bořivoje, který přišel z ulice,“ uvedla spolumajitelka kavárny Kočkafé Freya Jana Pařízková.
Volně se tu potulují čtyři kocouři a tři kočky, které si můžete půjčit na mazlení. Tedy jak které, některé kočičí osobnosti jsou tak trochu netykavky a pomazlit se jdou jen, když sami uznají za vhodné.
„Černý Noxík je takový ďáblík a šoumen. Celkově má rád, když se mu lidé smějí. Hrabe hostům do šlehačky. Ti to berou naštěstí s humorem. Oloušek je velmi mazlivý, až vlezlý. Terinka je dámička. Hodně se mazlí, ale je taková nechovací. Pak tu máme Britušku, která se sice ráda mazlí, ale odmítá být atrakcí,“ představuje neodmyslitelnou součást kavárny spolumajitelka.
V Česku jsou otevřeny celkem čtyři kavárny. Z toho je jedna v Karlových Varech a tři v Praze. Nápad se i mezi Čechy rozhodně osvědčil. Právě v Kočkafé Freya si bez předchozí rezervace zřídkakdy sednete. Funguje čtyři měsíce a plno mají jak o víkendu, tak ve všední dny.
„Je to bezvadný nápad. Jednak to sbližuje lidi a zvířata a je zajímavé pozorovat, čeho všeho jsou kočičky schopny. Je báječné, že se nechají chovat, hladit,“ sdělila nadšená návštěvnice kavárny.
Úředníci klacky pod nohy neházeli
V kočičích kavárnách jsou nároky na hygienu přísnější. Striktním pravidlem a podmínkou provozu je, že zvířata nesmějí do kuchyně ani za bar. S úředníky od začátku ale žádné problémy nebyly.
„Problém se získáním povolení k otevření kavárny nebyl. Ale byli jsme první svého druhu v Praze, takže šlo spíš o nevědomost, moc si nevěděli rady, co s námi. Nakonec byli nápadu všichni naklonění,“ vysvětluje Jana Pařízková.
Kočky mají své oddělené zázemí, kam mají možnost odejít, když touží po chvilce klidu. Mají tam žrádlo, bedýnky, misky i pelíšky. Ve svých dvou místnostech také nocují, když kavárna zavře.