Mezinárodní kosmická stanice (ISS) vzniká na oběžné dráze od roku 1998 ve spolupráci 16 států světa. Od listopadu 2000 na ní bydlí a pracují tříčlenné rusko-americké posádky, které se střídají zhruba v půlročních intervalech při letech raketoplánů.

V současné době zde působí již šestá posádka, jejímž velitelem stanice je Ken Bowersox, vědeckým důstojníkem Don Pettit a americkou dvojici doplňuje ruský kosmonaut Nikolaj Budarin. Přivezl je raketoplán Endeavour v listopadu loňského roku. A při letu raketoplánu Atlantis, původně plánovaném na duben, měla být tato posádka vystřídána.

Mezitím ovšem došlo 1. února ke katastrofě Columbie a následnému zastavení letů zbývajících raketoplánů do doby, než se zjistí příčiny havárie a budou na nich provedeny nezbytné úpravy. Což ovšem může trvat mnoho měsíců či dokonce několik let. Současná posádka se určitě tedy v raketoplánu vrátit nemůže.

Raketoplány a kosmická stanice

To není ovšem jediná komplikace týkající se ISS. Pro stanici jsou totiž raketoplány hlavním dopravním prostředkem nejen posádek, ale i zásob. Raketoplány dopravují na kosmickou stanici nejen potraviny, ale i oděvy, osobní věci členů posádek, vědecké experimenty, nástroje a také vodu. A jak se zdá, tak právě voda bude limitujícím faktorem v následujícím období.

Voda pro stanici vzniká jako vedlejší produkt při výrobě energie v energetických článcích raketoplánu během jeho spojení s ISS. Na stanici se poté využívá při výrobě kyslíku elektrolýzou, která molekulu vody rozloží na kyslík a vodík.

Kosmická stanice se pohybuje ve výškách kolem 400 km nad zemským povrchem. Ačkoliv je zde hustota zemské atmosféry extrémně nízká, přesto je ještě dostatečná na to, aby ISS při jejím oběhu kolem Země brzdila. A kosmická stanice ztrácí na výšce v průměru 100 - 200 metrů za den, podle aktuální hustoty atmosféry, která se mění se sluneční aktivitou.

Raketoplány pravidelně při letech k ISS zvyšují dráhu stanice. Obě funkce jsou schopny zajistit i ruské nákladní lodě Progress, ale jejich možnosti jsou omezené. Na oběžnou dráhu mohou dovést kolem 2,2 tuny nákladu, což je několikanásobně méně než raketoplán.

A konečně, v podstatě nezastupitelná je role raketoplánů při budování kosmické stanice. Tři ruské moduly sice startovaly do vesmíru samostatně, ale většina dalších byla vynesena právě raketoplány, jejichž posádky je poté ke stanici připojily. Některé z modulů se svojí hmotností pohybovaly až na hranici 20tunové nosnosti raketoplánu. Jen pro letošní rok byly v plánu tři lety, při kterých by raketoplány vynesly další části nosníku nesoucího pole slunečních panelů pro výrobu elektrické energie a další zařízení. Další rozšiřování ISS je tedy zastaveno společně s raketoplány.

Rusko zachrání ISS

Obsluha kosmické stanice tak nyní plně připadá na Rusko. To je v letošním roce zavázáno dodat dvě osobní lodě Sojuz a tři nákladní Progress. Jeden z Progressů ke stanici už odstartoval na začátku února.

Lodě Sojuz slouží jako evakuační plavidla pro případ nouzové evakuace posádky ISS. Proto je k ní neustále jedna z nich připojena. Ta musí být ovšem každého půl roku vyměněna. Rusko využívá tyto povinné lety ke zlepšení špatné finanční situace vlastního kosmického programu. Právě v rámci tzv. taxi letů se do vesmíru vydali oba kosmičtí "turisté". Rovněž Evropská kosmická agentura (ESA) si u Rusů kupuje místa pro vlastní kosmonauty při těchto letech.

Následující výměna byla plánována rovněž na duben. Kromě dvou ruských kosmonautů měl být v posádce i Evropan Pedro Duque. Nyní bylo rozhodnuto, že tento let bude využit pro výměnu posádky kosmické stanice.

Vzhledem k již zmíněnému omezení množstvím dostupné vody se bude další posádka skládat jenom ze dvou členů. Bude to ruský velitel lodi Sojuz a americký astronaut, který je naopak zaškolen v ovládání amerických řídících systémů kosmické stanice. Start se zřejmě uskuteční na začátku května. Posléze se současná posádka vrátí na Zemi v Sojuzu, který je momentálně připojen jako záchranný člun.

Nová posádka bude jenom dvojčlenná

Jména zatím nebyla oficiálně oznámena, ale všeobecně se očekává, že to budou členové původně sedmé posádky Jurij Malenčenko a Ed Lu. Stejná situace se může opakovat každého následujícího půl roku až do obnovení letů raketoplánů. Protože při dalších letech bude nutné dostat dolů jen dva lidi, budou moci Rusové opět třetí místo využít pro placené hosty. A tak je pravděpodobné, že Španěl Duque se do vesmíru dostane v říjnu.

Rusové se rovněž pokusí vyrobit nákladní lodě "navíc". Ovšem výroba obou typů lodí je dlouhodobá záležitost - u Sojuzu jsou to až dva roky - a ruská strana strádá nedostatkem finančních prostředků. Například peníze ze dubnový let už jsou zahrnuty v letošním rozpočtu. A tak se Rusko obrátilo na ESA, aby zaplatilo za své lety dopředu.

Samozřejmě nejjednodušší by byla situace, kdy si lety "navíc" koupí od ruské kosmické agentury přímo NASA. Té to ovšem zakazuje americký zákon, který byl přijat jako reakce na údajné obchody s raketovou technikou mezi Ruskem a Íránem. Může se ale stát, že americký Kongres udělí výjimku. Jeden ze senátorů již tuto možnost navrhl.

Je zřejmé, že kosmická stanice se dlouhodoběji bez asistence amerických raketoplánů neobejde. Vždyť dvojčlenné udržovací posádky nebudou schopny provádět ani vědecké experimenty, čímž padá základní cíl její výstavby. Přejme si tedy, aby příčiny havárie byly vysvětleny a napraveny co nejdříve a ISS mohla opět začít fungovat v běžném režimu.