„Všimli si, že se pytel s nebožkou hýbe. Teta je naživu. Jsme šokováni,” svěřila se novinářům Bogumila Kolkiewiczová, která se s manželem o stařenku starala.

V šoku je i úředník a lékařka, kteří vypsali úmrtní list.

„Ani mně, ani mé předchůdkyni, která po 30 let vedla úřad, se nic takového nikdy nestalo,” řekl Henryk Klementewicz, který má na městském úřadu na starosti vydávání úmrtních listů.

Cítí se dobře

Lékařka, která skon stařenky písemně potvrdila, stojí na svém: nebožku důkladně vyšetřila, ale mohla jen konstatovat zástavu dechu a tepu. „Byla jsem si jista, že pacientka nežije,” řekla stanici. „Chyběly všechny základní známky života,” dodala.

Vyšetření trvalo nejméně deset minut – a po deseti hodinách se ukázalo, že pacientka žije.

„Nevím, jak se to mohlo stát. Dodnes jsem z toho otřesená. Přece kdybych měla jakékoli pochyby, zavolala bych pohotovost a zkoušela bych ji oživit,” ujistila.

Případ začala vyšetřovat policie. Stařenka se mezitím vrátila domů. Cítí se dobře.

Obdobné „zmrtvýchvstání” se v Polsku přihodilo před více než 20 lety, kdy řidič neubrzdil svého fiata před pohřebním průvodem a nárazem do rakve vzkřísil nebožku. Dvaasedmdesátiletá stařenka se probrala z klinické smrti k životu natolik, že zažalovala lékaře za chybnou diagnózu a i strůjce svého „zmrtvýchvstání”, neboť při srážce utrpěla zlomeninu nohy. O pokaženém pohřbu ani nemluvě. Případ tehdy skončil podmíněnými tresty.