Za otevřením ojedinělé památky ležící nyní třicet metrů pod úrovní terénu stojí práce stovky archeologů pobíhajících na místě nálezu s košťátky, dlátky a lopatkami několik desítek let.

Odmetání prachu, odvalování kamenů a titěrná práce umožnily všem znovu spatřit antický zázrak, Papyrovou vilu. Ta získala jméno podle nálezu antické knihovny čítající přes 1,8 tisíc papyrových svitků obsahující díla slavných řeckých filosofů.

Přepychový komplex si nechal postavit tchán Julia Caesara Lucius Calpurnius Piso. Stavbu tvořenou šestnácti místností doplňovaly mimo jiné stovky mramorových a bronzových soch, bazény s mozaikami, desítky stromů rozkládajícími se na 2,5 tisících metrech čtverečních. Intelektuální útočiště největších mozků doby vzalo za své v srpnu 79, kdy jej na dlouhá staletí překryly nánosy lávy a kamení chrlené Vesuvem.

Knihovna byla lávou bezpečně zakonzervována

Horká směs většinu předmětů v zasažených prostorách výborně konzervovala, a to včetně nábytku, koberců a věcí denní potřeby. Vila zůstala pohřbena až do roku 1752, kdy ji objevil Švýcar Karel Weber. Ten původně oceňoval jen pozůstatky staveb, zčernalé papyrové svitky narovnané v policích jej nechaly zcela chladným. Archeologové knihovnu plně docenili až v 19. století a dnes jde o nejcennější dochovanou památku tohoto druhu na světě.

Vedle řecké knihovny vila podle archeologů skrývá ještě latinskou část spisů, jež je však stále uvězněna nánosy ztuhlého popela a kamení. Obnova místa spolykala zhruba 16 milionů Eur (asi 500 mil.Kč). Památka je přístupná jen pro objednané skupiny s průvodcem a to pouze o víkendu.