"Pokud vezmete Leninovu zdravotní dokumentaci, začerníte v ní pacientovo jméno a dáte ji neurologovi specializovanému na infekční choroby, řekne vám: syfilis," prohlásil jeden z autorů studie Vladimir Lerner, šéf psychiatrického oddělení kliniky v izraelské Berševě.

Navíc medikamenty, které prominentnímu pacientovi předepsali ve 20. letech jeho lékaři, se tehdy aplikovaly typicky při této diagnóze.

Přišel k ní asi na cestách Evropou

O Leninově syfilidě se už spekulovalo dříve, šlo však o nikým nepotvrzené dohady. Nahrával jim nicméně fakt, že Lenin neměl s Naděždou Krupskou žádné děti. Ze studie izraelských expertů dále vyplývá, že Lenin se syfilidou infikoval ještě před revolucí z roku 1917, kdy často cestoval po Evropě.

Zanedlouho po převzetí moci se ale nemoc projevovala ve stále důraznější podobě. Zakladatel sovětského impéria zemřel ve věku 53 let na neúprosně postupující oslabování organismu. Hovořilo se o krvácení do mozku, mrtvici, syfilidě, celkovém vyčerpání, ale i o arteroskleróze, na niž zemřel Leninův otec.

Aby bylo možné doložit tvrzení o Leninově syfilidě jednoznačně, navrhují autoři studie prozkoumat vzorky jeho mozku uložené v moskevském lékařském institutu. Jeho vedení však s testy nesouhlasí.