Jedny z nejvýznamnějších archeologických nálezů z území České republiky, které jsou dlouhodobě uloženy v několika muzeích, byly z Opavy převezeny do Prahy za přísných bezpečnostních opatření. Dohlíželi na ně muži v kuklách se samopaly. Vedení všech tří muzeí dohlíželo na kufříky, ve kterých byly pečlivě zabaleny exponáty. Speciálně pro výstavu byly pořízeny trezorové vitríny z neprůstřelného, téměř pět centimetrů silného skla.

„Nad vitrínami je nepřetržitý dohled s elektronickým zabezpečovacím systémem. Předměty mají okolo sebe kontrolované prostředí, to znamená neustálý monitoring vlhkosti, teploty a všech těchto klimatických podmínek v depozitáři. K manipulaci s předměty je určený jeden kurátor, čili je určena pouze jedna osoba v Národním muzeu, která je kompetentní fyzicky manipulovat s předměty,“ řekl kurátor Národního muzea Daniel Bursák.

Poprvé spolu

Putovní výstava Unikáty zemských muzeí je součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice, kterým tři zemská muzea slaví kulaté výročí své existence. Po první zastávce v Opavě přináší výstava nejvzácnější předměty českých muzejních sbírek i do Prahy na půdu Národního muzea.

Ikony českého muzejnictví jsou takto společně prezentovány v Národním muzeu vůbec poprvé v jeho historii. Většinu času jsou uloženy v ochranných trezorech nebo depozitářích.

Jedinečnou příležitost zhlédnout tyto tři vzácné předměty pohromadě mají návštěvníci od 5. do 27. srpna letošního roku. Poté se výstava přesune do Brna.

Slezské muzeum opatruje největší z kylešovických meteoritů, které byly objeveny v roce 1925 při těžbě hlíny. Ve starší době kamenné je lidé používali jako obklady ohniště. Slavná soška z Věstonic je chloubou Moravského zemského muzea, objevena byla také v roce 1925 a stará je údajně až 29 000 let. Patří celosvětově k nejstarším ukázkám umělecké tvorby svého druhu. Národní muzeum do výstavy doplnilo hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic, kamennou plastiku vytvořenou před více než 2000 lety.