Dosud vědci soudili, že příčinou globální katastrofy na přelomu permu a triasu byla gigantická vulkanická činnost v současné střední a východní Sibiři a na Indickém subkontinentu.

Ty ovšem v té době ještě tvořily součást rozpadajícího se jednotného prakontinentu Gondvana. Při této perm-triasové epizodě vymřelo na 90 procent druhů rostlin a živočichů.

Sopky podle dosavadních názorů chrlily takové množství lávy a popele, že se na dlouhou dobu snížila intenzita dopadajícího světla, v atmosféře stouply koncentrace jedovatých plynů a požáry zachvátily obrovské plochy.

Spoluúčast vulkanického i meteoritického působení

Vulkanickou teorii už naboural předloňský objev kráteru u Grafitového štítu v Antarktidě, kam měl před oněmi 250 milióny lety dopadnout netypický, asi 10 km velký meteorit, spíše jádro komety. To by však globální zkázu samo o sobě nevyvolalo.

"Myslíme si, že masivní vymírání mohlo být způsobeno oběma těmito faktory, tedy jak sopečnou činností, tak dopadem vesmírného tělesa," uvedla Luann Beckerová z univerzity v Santa Barbaře, objevitelka obřího meteoritického kráteru o průměru 193 kilometrů.