Tým kolem Vanyi Mitevaové a Jeana Brencheleyho z Pensylvánské univerzity tento týden svůj objev představil na zasedání Americké mikrobiologické společnosti v New Orleans. Vědeckému týmu se navíc prastaré organismy podařilo rozmnožit v laboratoři.

Mikrobiologové věří, že nepatrné grónské organismy patří k oněm 99 procentům pozemských mikrobů, které ještě nebyly objeveny. "Význam nálezu ale není podle mého názoru v tom, že tyto mikroorganismy patří k těm 99 procentům ještě nenalezených mikrobů, ale spíše v možnosti, že se zde jedná o prastaré formy, které byly v ledě zakonzervovány po dobu miliónů let," řekl ČTK expert Karel Kranda z České akademie věd.

Objeveny nové druhy

Podle vědeckého serveru NewScientist.com analýza DNA potvrdila, že z bakterií, které tým prozkoumal, jde v 15 případech o nové druhy. Mezi výzvy, s nimiž se primitivní organismy musely vypořádat, patřily věčný mráz, sucho, vysoký tlak, nedostatek kyslíku a velmi nízká koncentrace živin. Jeden krychlový milimetr rozpuštěného ledu přitom obsahoval jeden až deset miliónů buněk.

"Chceme především určit, zda lze tvoření extrémně malých buněk případně označit za jakýsi mechanismus přežití. To znamená, zda tyto buňky představují vyhublé verze původních mikrobů o normální velikosti, nebo zda jde o nové druhy trpasličích organismů," vysvětlila Mitevaová.

Na základě toho chtějí vědci zjistit, zda se v těchto buňkách i pod obrovským tlakem mohly odehrávat procesy látkové výměny. Rozměry většiny těchto mikroorganismů nepřesahovaly ani tisícinu milimetru. Dosud známé bakterie jsou přitom až desetkrát větší. Protože ledový blok z úpatí ledovce obsahoval i věčně zmrzlou půdu, takzvaný permafrost, mohou v něm mikroby podle mínění expertů přežít i v těch nejdrsnějších podmínkách třeba milióny let.