Dvě stránky A4, popsané drobným rukopisem, s datem starým deset let. Je to dopis ze života, který už skončil, dopis dcery, jež už tady není. Zemřela při nejničivější přírodní katastrofě v ostrovním císařství za poslední století s více než 18 tisíci oběťmi.

„Myslím, že za 10 let budu vdaná a budu mít děti,“ cituje japonský list Jomiuri Šimbun z dopisu. Před deseti lety svěřila tehdy devatenáctiletá dívka papíru tyto řádky. Poprosila poštu, aby je odeslala přesně za deset let.

„Když vás toto poselství zastihne, budete už nejspíš děda s babičkou,“ přemítala. A sepsala slib, který nebude moci vyplnit: „Tati a mami, vážím si toho, jak jste o mě pečovali. Teď se o vás postarám já.“

Video

Expirované video

Nové letecké záběry zdevastovaného Japonska. Záběry z dubna 2011. Zdroj: Reuters

Jedenáctého března 2011 udeřila tsunami. Mladá žena zůstala nezvěstná. Po půl roce ji úřady prohlásily za mrtvou. „Někdy si říkám, že je úplně jedno, jestli zemřu,“ vylíčil otec svůj smutek.

Mladá žena opustila po střední škole rodnou ves a namířila si to do Kjóta, aby se tam živila jako průvodčí v dálkových autobusech. Avšak otec si vymínil, aby se vrátila domů. Poslechla, nastoupila jako referentka na místní správní úřad. Krátce před 11. březnem se zasnoubila s bývalým spolužákem. Na podzim 2011 se chtěli vzít.