Vesmír je starý 13,7 miliardy let a světlo, které dorazilo od nejstarších známých galaxií, by k nám tudíž letělo více než 13 miliard let, vysvětlil astrofyzik Montanské státní univerzity Neil Cornish.

Podle toho by tedy bylo možné se domnívat, že vesmír má poloměr 13,7 miliardy světelných let a že celý by mohl měřit dvojnásobek - tedy asi 27,4 miliardy.

Světelný rok se prodloužil

Avšak vesmír se od svého počátku ve velkém třesku rozpíná a veškeré prvotní vzdálenosti se tak zvětšily, vysvětlil Cornish, který je jedním z autorů zmiňované studie.

"Představme si vesmír milion let poté, co vznikl," řekl vědec. "Světlo letí rok a urazí za tu dobu dráhu jednoho světelného roku. V té době byl vesmír asi tisíckrát menší, než je tomu dnes. Takže jeden světelný rok se nyní jakoby natáhl na 1000 světelných roků."

"Výchozí místo fotonu, který k nám nyní přilétá po 13,7 miliardách let, se dnes nachází 78 miliard světelných let daleko. A tato vzdálenost by mohla být poloměrem vesmíru, takže průměr by byl asi 156 miliard světelných let, možná ještě o trochu víc," objasnil Cornish.

Vědci se při svých výzkumech zaměřili na analýzy takzvaného reliktního záření, které vzniklo asi 380 tisíc let po vzniku vesmíru a které dnes expertům slouží k určování vlastností raných fází vývoje kosmu. V té době vesmír poprvé ochladl a umožnil tak atomům jejich vznik.

Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky uvedl, že jde o odhad velikosti vesmíru, který vznikl po velkém třesku. "Existují různé modely expanze vesmíru a tento odhad velikosti je založen na jednom z nich," dodal astrofyzik. "Myslím, že je to reálný údaj, ale je to samozřejmě pouze odhad, ale určitě velmi zajímavý."