Ve srovnání s ostatními stejně velkými savci je lidský mozek v průměru o jeden kilogram těžší. Ví se také, že jeho desítky miliard neuronů spotřebují pro svou činnost okolo 20 procent z celkového příjmu kyslíku, zatímco u ostatních vyšších obratlovců to je dvě až sedm procent. Tomu odpovídá i příjem živin. Přitom nepřijímáme s potravou o moc víc energie než zvířata. Spíše naopak: lidský trávicí trakt váží jen 60 procent toho, co u jiných primátů.

Je tedy zřejmé, že "předimenzovaný" lidský mozek pracuje na hranici svých možností a výživa je jedním z limitujících faktorů ovlivňujících jeho rozvoj i funkce. To také potvrzují pokusy na zvířatech. Při nich se sice prokázalo, že podvyživená zvířata nemají zjevně poškozený mozek, přesto jsou jejich výsledky vždy výrazně horší než u jejich dobře živených soukmenovců. Vše nasvědčuje tomu, že není-li výživa dostatečná, je snížená především schopnost mláďat pozorovat okolí, poznávat a učit se.

Diety na zhloupnutí

To platí nejen pro zvířata. Také u podvyživených lidí vědci prokázali snížené intelektové schopnosti. V rámci mezinárodní pomoci například dostávaly děti v jedné oblasti Střední Ameriky dva druhy výživných preparátů, z nichž jeden obsahoval velké množství bílkovin a cukrů, druhý výrazně menší. Obě skupiny vykazovaly srovnatelné zlepšení zdravotního stavu. Když však byly deset let po skončení programu testovány jejich matematické schopnosti, ukázalo se, že skupina, která dostávala vydatnější preparát, má o mnoho lepší výsledky testů.

Poznatky z těchto výzkumů nemají význam jen pro rozvojový svět. Ve vyspělých zemích roste móda nejrůznějších diet a vegetariánských programů stravování. K těmto dietám často nutí takto postižení rodiče i své děti, aniž by byli schopni uvědomit si neblahé důsledky pro jejich rozvoj. Děti se výstřednostem rodičů nemohou bránit, přestože následky si ponesou po celý život.

S podvýživou programově počítají také některé sekty a mystické školy. Mnozí odborníci upozorňují na to, že častý požadavek přísného vegetariánství v těchto skupinách není náhodný - lidé s nízkým energetickým příjmem jsou pasivní, nevýbojní a velmi snadno ovladatelní.

Hladovějící mozek už nemá dostatek kapacity pro vlastní myšlení, a tak se ze samostatného jedince stane manipulované individuum bez vůle a bez vlastních myšlenek. Lidský mozek je schopen mimořádných výkonů - ale jen když má dostatečný přísun energie.